"Cítím se tu jako doma," pochvaloval si po dvou hodinách písničkář, uvítaný v Ústředním domě umělců i transparentem "V Moskvě Jarek Nohavica, lepší je než slivovica".
V sále byla hlava na hlavě, sešla se tu snad celá česká komunita a přišlo i hodně Slováků, Poláků a Rusů. "Ja lučšij ot vodki (jsem lepší než vodka)," s nadsázkou přeložil nápis pobavený písničkář té části publika, která česky rozuměla jen trochu. "Jsem na výletě v Moskvě vůbec poprvé v životě," řekl ještě před koncertem písničkář.
"Téměř 30 let koncertuji. Začínal jsem s písněmi Vladimira Vysockého a Bulata Okudžavy a teď poprvé přijíždím do města, kde žili a tvořili. Je to velmi zajímavý pocit." Koncert také na počest Vysockého ukončil jeho písní o Pravdě a Lži.
Písničkář, střídající kytaru s harmonikou a doprovázený polským akordeonistou Robertem Kuśmierským, představil své "Best of...", tedy to nejlepší. "U nás v Česku tak malé děti na mé koncerty nechodí, protože vědí, že je to intelektuálně náročné," napomínal z pódia neposednější část publika a přidal další várku písní smutných, smutnějších a ještě smutnějších.
Ale zahrál i pár písniček pro děti, jakož i "Pochod Eskymáků" - s upozorněním, že se k Moskvě vůbec nevztahuje, ale patří do českého prostředí jako univerzální předvolební píseň, vhodná pro každou stranu.
Do Moskvy pak podle Nohavici patřila i "píseň pokleslá, nedůstojná, ale ze života" - tedy opěvující jeho milovaný fotbalový klub Baník Ostrava, který právě v ruské metropoli svého času zažil kruté vyřazení z tažení za vysněným utkáním s Barcelonou.
Publikum pobavil i tím, že bez hudebního doprovodu přezpíval svůj překlad libreta pro Mozartovu operu Cosi fan tutte do tak moderní češtiny, že v jednom verši se genofond rýmuje se jménem James Bond.
Sám však za "úplně nejveselejší" ze svých asi 350 děl pokládá písničku, začínající verši: "Až obuju si rano černe papirove boty, až i moja stara pochopi, že nejdu do roboty..."
Písničky o Petrohradu, vodce a Rusku, jak řekl, zatím psal jen z velké dálky, takže až teď si může obhlédnout, jak země vlastně vypadá. Z ruské metropole si stačil prohlédnout jen Tverskou ulici, po níž došel k Rudému náměstí, momentálně uzavřenému kvůli nedělní vojenské přehlídce, ale dojmy má veskrze kladné.
Moskvané na něj zapůsobili "velmi příjemně, vstřícně, evropsky", jako milí lidé, a těší se na sobotní prohlídku moskevských zákoutí mimo hlavní bulváry. "Ruskou vodku jsem s velkým gustem a ve velkém množství ochutnával do roku 1991. Teď jsem - co se týče vodky - už nehrající kapitán," dodal s úsměvem.
V Polsku už vyšlo úspěšné dvojalbum Nohavicových písniček v podání polských interpretů, oceněné mezitím i zlatou deskou. Ale podobný projekt v Rusku pokládá jen za "velmi, velmi vzdálenou krásnou představu", i když i zde má svého interpreta a fanoušky.
