Cimrman se v ruském Altaji pohyboval přesně před sto lety při své cestě z rusko-japonské války. Expedice na počest Cimrmana 10. srpna zdolala zatím bezejmennou horu a chce ji po tomto legendárním fiktivním géniovi pojmenovat.
Horolezci, kteří po návratu přiblížili v Praze průběh expedice, oživili dávný Cimrmanův sen. Výprava byla dobrodružná. Při výstupu našli například starodávné mačky, které použil šéf výstupu Radek Jaroš. Podle něj není vyloučeno, že patřily právě Cimrmanovi, jemuž se horu zdolat nepodařilo, i když byl blízko.
Herec, scenárista a cimrmanolog Zdeněk Svěrák však pochybuje o tom, že by mačky skutečně byly jeho. Osobně se však výpravy neúčastnil. "Já jsem dost skeptický, protože on, jak měl na zádech tu Mášu, tu Šerpu, která mu měla pomáhat, ale onemocněla, tak si myslím, že se do takové výšky nedostal. Ale možné to je," usuzuje Svěrák. Do Máši se Cimrman prý zamiloval.
Expedice nalezla v oblasti stopy, které dosvědčují přítomnost Cimrmana. Tamní lidé si Cimrmana podle Svěráka oblíbili a Cimrman jim pomohl. "Oni tam třeba vyrábějí takový přípravek na dlouhověkost z jeleních parohů. A s tím jim právě Jára Cimrman pomohl. Hlavně těm jelenům. On vymyslel injekci, aby to ty jeleny nebolelo," uvedl Svěrák. Víc nechtěl prozrazovat s tím, že vše ukáže právě připravovaný filmový dokument herce Vojtěcha Kotka.
Na horu vysokou 3610 metrů vystoupali tři členové z třiadvacetičlenné expedice jdoucí po stopách Cimrmana ze základního tábora u jezera Akem. Vyvěsili tam českou vlajku.
Zástupci expedice zároveň odmítli informace o tom, že je před jejich prvovýstupem na altajskou třítisícovku někdo předběhl. O pojmenování hory již tým požádal příslušné úřady. Expedice také ušetřila z rozpočtu 100 tisíc korun, které tak mohou jít na projekt výstavby Domu čtyř múz pro přestárlé umělce.
