Dvě nejznámější tváře divadla - Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak - současně převzali cenu Anděl za nejprodávanější nahrávku mluveného slova roku 2004.
Dvojitou platinovou desku za 26 tisíc prodaných kusů hry Afrika a zlatou desku za devět tisíc nosičů alba Cimrman v říši hudby předala ředitelka vydavatelství Supraphon Jana Gondová.
"Těší nás, že generace našich vnuků má ještě zájem o to, co jsme napsali. Připadá nám to jako zázrak," řekl Zdeněk Svěrák.
Ctižádostí "cimrmanovců" vždycky bylo, aby v jejich hrách bylo kromě komiky i něco krásy. A plně to podle Svěráka platí o opeře Cimrman v říši hudby. Nejen proto se prý o sošku Anděla pohádají.
Od loňského listopadu jsou na supraphonských kompaktních discích nahrávky všech her Divadla Járy Cimrmana, jedné z nejpopulárnějších českých scén. Od roku 1967, kdy vznikla, uvedla čtrnáct inscenací, které měly dohromady přes 10 tisíc repríz.
Žádná z těchto aktovek doplněných odbornými semináři nezmizela z repertoáru. Nejčastěji se na jevišti objevila opereta Hospoda Na mýtince, která se hraje od konce 60. let.
"Nebýt Cimrmana nikdo by o nás nevěděl. Ale nebýt nás nikdo by nevěděl o něm," tvrdí Svěrák se Smoljakem.
Fiktivní génius, kterého si s Jiřím Šebánkem vymysleli pro mystifikující rozhlasové "přenosy" z imaginární vinárny U pavouka, zabodoval v televizní anketě o největšího Čecha. I když se podle pravidel soutěže hlasy v jeho prospěch nezapočítávají, přesto dostane speciální ocenění.
Vilku v pražské Dykově ulici, kde se 29. října 1966 konala zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana, připomíná pamětní deska. Podobných "památek" na populárního Járu je po Čechách více.
"V mých zápiscích jich figuruje zhruba patnáct," uvedl Svěrák. Většinou jde o pamětní tabulky na domech, ale i o dvě ulice pojmenované po Cimrmanovi - jedna je v Roztokách u Prahy a další v Olomouci.
