Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Coby majitel absolutního hudebního sluchu... Cimrmanův Akt má padesát

  8:55aktualizováno  8:55
Byla to předpremiéra vskutku skromná, jako by se ke géniovi formátu Járy Cimrmana ani nehodila. Před 50 lety Svěrák a spol. poprvé na divadelních prknech představili „největšího Čecha“ ve hře Akt. Ovšem Akt mohli poprvé zhlédnout jen vyvolení, jak píše týdeník 5plus2.

Ze hry Akt | foto: Divadlo Járy Cimrmana

Je 19. června roku 1967 a na pódium zbrusu nového divadla Járy Cimrmana
vstupuje Zdeněk Svěrák. Před sebou má samé známé tváře, protože toho dne byli jako publikum pozvaní jen kamarádi a příbuzní členů ansámblu, který přišel s kultem „největšího Čecha“ Járy Cimrmana.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého kraje.

Tehdy jedenatřicetiletý Svěrák informuje o zásadní události – o objevu pozůstalosti génia Járy Cimrmana. „K objevu století došlo 23. února v 10 hodin 5 minut dopoledne kolem roku 1966. Očitým svědkem této události jsem se stal náhodou v osadě Liptákov,“ líčí v úvodu předpremiéry první „cimrmanovské“ hry Akt Zdeněk Svěrák.

„Coby majitel absolutního hudebního sluchu hledal jsem v bratrancově chalupě poklepem na zdi místo pro krb, až jsem našel komín. Když jsme několikrát kopli do stěny, našli jsme truhlu. Povolali jsme pyrotechnika a následně ji vyhodili do povětří. Zjistili jsme, že se nám podařilo rozmetat rozsáhlou pozůstalost neuvěřitelně talentovaného jedince, jehož význam a šíře zájmů by se dala přirovnat jen k osobnosti Leonarda da Vinci. A to ještě těžko,“ zdůrazňuje Svěrák.

Je nutné podotknout, že toho večera před 50 lety to nebylo poprvé, co jméno Járy Cimrmana zaznělo. Svěrák ho představil už v září 1966 ve hře Nealkoholická vinárna U Pavouka prostřednictvím rozhlasu. Cimrman byl tehdy řidič parního válce, který v nafukovací hale vystavuje předměty zdeformované obřím strojem. Jméno postavy pravděpodobně vymyslel Svěrákův kolega a spoluzakladatel divadla Jiří Šebánek, který v rádiu zaslechl jméno jistého chomutovského brankáře Cimrmana, a to se mu zalíbilo. Když byl Cimrman na světě, přišel také nápad založit divadlo.

Fotogalerie

„Na zakládající schůzi, která se sešla v říjnu 1966, jsme se zavázali, že každý
z nás napíše jednoaktovku. Já i Láďa Smoljak a Jiří Šebánek jsme slib splnili, vznikly hry Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy a Domácí zabijačka. Jen Miloň Čepelka svůj kus nedodal, sice ho prý napsal, ale do té míry se mu nelíbil, že jej nezveřejnil,“ vzpomínal Zdeněk Svěrák v jednom z rozhovorů a dodal: „To byly naše první hry. Protože jsme na začátku potřebovali repertoár, museli jsme se snažit. Později jsme psali vlastně i proto, že jsme viděli, jak zkoušení nové hry vždycky soubor stmelí, je to riziko a divadlo žije.“

Pro úplně první představení byla vybrána – jak už zaznělo – hra Akt. Po červnové předpremiéře se slavnostní premiéra pro veřejnost odehrála v říjnu roku 1967. A byla úspěšná, vždyť dodnes má Akt na kontě více než tisíc repríz.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr z představení O medvědovi, který plul na kře
RECENZE: Islanďanka Eliška Křenková s řehtačkou loví zatoulaného medvěda

Veselé i poetické představení plné moderní choreografie a akrobatických výkonů připravila do La Fabriky Jana Burkiewiczová se svým souborem. Inspirovala se...  celý článek

Muzikál madagaskar
VIDEO: Je to sauna, popisuje Nosková muzikál Madagaskar v kostýmu hrošice

Populární animovaná série Madagaskar se vrací v podobě muzikálu pro děti. V hlavních rolích příběhu, který vychází z prvního animovaného filmu, se objeví...  celý článek

Pohled do bytu jednoho z vlastníků, který je před představení dostupný v rámci...
RECENZE: V kasárnách si utahují ze schůzí vlastníků bytových jednotek

Podobně jako byl pro Tolkienovo společenstvo prstenu nadlidský úkol donést prsten do Mordoru, jen pro Společenstvo vlastníků téměř nemožné cokoli vyřešit na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.