Není se čemu divit. Public Enemy jsou od začátku své existence, tedy od roku 1982, hlasitým a nesmiřitelným kritikem americké politiky, médií a situace v afroamerické komunitě. Kromě toho se zapsali do dějin hudby jako novátoři, kteří obohatili rap a hip hop prvky mnoha jiných žánrů a spolu s kolegy z Anthraxu vytvořili takzvaný rapmetal.
"Tehdy jsme nepřemýšleli o tom, jestli pouštíme do světa něco naprosto nového," vzpomíná Chuck D. "Muzika nás strašně bavila a chtěli jsme využít veškerý potenciál, který nám nabízela, a nehodlali jsme se nechat vůbec ničím omezovat."
V tomto tvořivém nadšení vzniklo album Fear Of A Black Planet (1990), které dodnes patří k vrcholným momentům hiphopové hudby - a asi proto se Public Enemy rozhodli vyjet u příležitosti dvacátého výročí jeho vydání na speciální turné. Na pražském koncertě tak zazní především skladby z této dnes už klasické nahrávky.
"Všichni nám pořád vtloukají do hlavy, že je to naše nejlepší deska," říká Chuck D. "Možná. Alba jsou jako děti - máte je rádi všechny stejně. Ale tahle nahrávka pro nás bezesporu byla významná: udělala z nás mezinárodně uznávanou kapelu. Naši příznivci chtějí písničky z ní dodnes slyšet, přestože jí je už dvacet let, a to jistě něco vypovídá o její hodnotě."
Obama je fajn člověk, ale…
Naopak skutečnosti, že renomovaný časopis Rolling Stone zařadil album Fear Of A Black Planet na čtyřiačtyřicáté místo v žebříčku největších umělců všech dob, nepřikládá Chuck D žádnou výpovědní hodnotu. "Ankety novinářů jsou jen na efekt, jde pouze o prodej," tvrdí.
Když Chuck D zkonfrontuje texty z tohoto dvacet let starého alba se současným společenským stavem, nepociťuje žádné zvláštní nadšení. "Těžko jednoduše porovnávat. Něco se změnilo k lepšímu, jiné k horšímu. Je to stejné jako s Obamou - pořád se mě někdo ptá, co si o něm myslím. Odpovídám, že Obama mi připadá jako fajn člověk, ale systém okolo něj je zcela evidentně špatný. Takže je to celkově vzato taková marnost nad marnost."
Svou společenskokritickou energii však v současné době Public Enemy věnují především podpoře hip hopu a rapu, protože to podle jejich názoru tyto žánry opravdu potřebují. "Kapely hrající tuhle muziku jsou skvělé a žánr jako takový je v dobré kondici, ale lidé - to znamená muzikanti, novináři i příznivci - ho strašně málo podporují. Berou to všichni jako takovou nezávaznou zábavu ve volném čase, ale to je špatně," prohlašuje Chuck D.
"Hip hop má být životní styl, zásadní záležitost. Kdo zastává stejný názor, ať jde na www.hiphop.com a podpoří nás. Bereme jako důležitý životní úkol takovou změnu v přístupu prosadit." Public Enemy vydali své zatím poslední album s dramatickým názvem How You Sell Soul To A Soulless People Who Sold Their Soul? (Jak prodáte duši lidem bez duše, kteří prodali svou duši?) v roce 2007. Před nahráváním příští desky vyzvali své příznivce, aby se na jejím vzniku finančně podíleli.
"Chceme tím hlavně vyšlapat cestu mladým kapelám," vysvětluje tento krok Chuck D. "My si album samozřejmě můžeme nahrát za vlastní peníze, ale do budoucna si budou muset především mladé kapely shánět prostředky i tímto způsobem. Podle nás je to dobrý a fér způsob."
Fanoušek Public Enemy si tak může předplatit určitý počet alb své oblíbené skupiny a další vybrané benefity. "Máme vlastní studio, takže nahrávání alba neznamená nijak velké náklady, vlastně jde spíš o princip," říká Chuck D a dodává, že se kapela v první řadě už nechtěla dále dohadovat na podmínkách obchodu s gramofirmami.
"Byly doby, kdy firmy byly králem a muzikanti se jim prostě museli přizpůsobit. Dnes je to přesně naopak. Hudební byznys jde do kopru a gramofirmy škemrají u umělcových dveří. Pokud je ale dotyčný hudebník při smyslech, škemrají marně. Dnes se daleko snáze uživí bez nich."
Važte si toho, co máte
Většina západních muzikantů se při rozhovorech rozplývá, jak se těší do Prahy, protože je krásná a úžasná. Chuck D je v tomto směru obecnější. "Je vždycky příjemné přijet do východní Evropy," říká. "Je tu přirozenější prostředí, bližší normálnímu životu a lidské podstatě, zatím tu nevládne umělost a nabubřelost Západu a zběsilý hon za penězi."
Zde se nabízí otázka, zda není Chuck D příliš naivní a kdy u nás byl naposledy. "Před dvěma lety… Prošvihnul jsem něco? Je mi jasné, že se stav mění, ale stejně. V každém případě - važte si toho, co máte, nebude to dlouho trvat."
