Filmy, které ho proslavily, svítí ve filmových kronikách neonem.
Ostatně není divu. Byly diváckými hity a televize je s povděkem vysílají dodnes. Ať už jde o Kočku na rozpálené plechové střeše, Podraz, Frajera Luka, Barvu peněz či Butche Cassidyho a Sundance Kida. Jejich hrdina se už na ně nedívá: "Vyhýbám se jim jako moru," tvrdí.
Čas od času si však noblesní starý pán k herectví odskočí. V posledních letech hrál třeba otce Kevina Costnera ve Vzkazu v láhvi či po boku Toma Hankse v detektivním retru Road to Perdition.
Jinak většinu času tráví v kanceláři své firmy, úspěšné potravinářské společnosti Newman's Own.
Jako mladík chtěl být válečným pilotem. Po střední škole proto nastoupil do armády, kde mu k jeho smůle zjistili barvoslepost. Namísto létání tak tři roky seděl u telegrafu.
Po válce se začal věnovat studentskému divadlu a po zesnulém otci převzal firmu se sportovním zbožím. Nedařilo se mu, skončil krachem.
V roce 1952 přesídlil do New Yorku, hrál na Broadwayi a pokukoval po filmu. V něm na sebe upozornil rolí boxerského šampiona ve filmu Někdo tam nahoře mě má rád. Zlom přišel s titulem Dlouhé horké léto, za nějž dostal v roce 1958 cenu na festivalu v Cannes. Navíc se při natáčení filmu sblížil se svou druhou ženou Joanne Woodwardovou, s níž žije dodnes.
Navždy pak bude spojen se jménem Roberta Redforda. Nesmrtelnost a slávu jejich partnerství zajistil podfukářský Podraz i osobitý western Butch Cassidy a Sundance Kid.
Newman byl devětkrát nominován na Oscara. Jednou ho získal - v roce 1987 za hlavní roli v Barvě peněz. Rok předtím přebral čestnou sošku za celoživotní dílo. "Jsem vděčný, že tahle cena nezahrnuje i poukaz na pobyt v hereckém starobinci," dostál tehdy pověsti vtipného glosátora.
 Paul Newman |
