Ve spolupráci s ním pak vzniklo scénické folklorní pásmo nazvané Strom, které se neomezuje na lidovou hudbu a tanec, ale hojně těží z hereckých akcí, zvukových a vizuálních efektů a zajímavé scénografie. Přesto, že inscenace nevyužívá tradičních folkloristických postupů, výsledkem je poměrně reálný obraz minulého i současného Slovenska a slovenského národa.
Ďurovčík je nekompromisní: Slovensko v jeho podání charakterizuje nejen nezkrotný temperament jeho obyvatel, ale též více než kladný poměr ke všemu tělesnému - ať už je to sex nebo požitkářský vztah k alkoholu; znalce reálií jistě potěší "fľašková scéna" za zvuků Mečiarovy oblíbené Hej, Slováci.
Slovenský národ není pro inscenátory totožný s xenofobními národovci, ale je podstatně barevnější - Romů, Židů, Maďarů a Rusínů je totiž více, než bychom čekali. Strom není pouze symbolické pojmenování inscenace, starý strom vybavený nádherně chraplavým hlasem Milana Lasici je průvodcem po veškerém dění a glosátorem onoho nepochopitelného hemžení všech těch lidiček, prožívajících - z hlediska věčnosti - tak nepodstatné a malicherné vášně.
Tanečníci (a v Ďurovčíkově pojetí i herci) prožívají na scéně celý koloběh života - od zrození přes dětství, první lásky, manželství a zrození dalších dětí až k smrti. Soubor má nelehkou úlohu - zatímco dosud "střihal" klasické kusy z folklorního repertoáru v klasickém pojetí, teď musí zvládnout i velmi expresivní herecké akce, náročné přesuny po velkém a členitém prostoru a - v pražském případě - se vypořádat i s tryskající fontánou.
Na tanečníky jsou to výkony velmi slušné, ale přece jen, taneční čísla jsou ze všeho nejlepší. Zarytý folklorista samozřejmě pozoruje určité odchylky od úzu jak v hudbě, tak v tanci, nicméně zemitý dojem z folkloru zůstává. Strom je bezesporu inscenací zajímavou, která má šanci oslovit i diváky, pro něž ryzí folklor není tím správným "šálkem čaje". Někdy ale přece jen méně je více, což platí jak o nadmíru dlouhých řečnických cvičeních z playbacku a přílišných efektech všeho druhu, tak o použití některých divadelních klišé.
Stříkající masivní vody fontány navíc byly naprosto zbytečným efektem bijícím se s dramatickým dějem. Nicméně inscenace Strom i tak představuje cestu, která se pro folklor jeví jako perspektivní - stejně jako spolupráce SĽUK s Jánem Ďurovčíkem.
 Slovensko v představení Strom charakterizuje nezkrotný temperament a kladný poměr ke všemu tělesnému. |
 Slovensko v představení Strom charakterizuje nezkrotný temperament a kladný poměr ke všemu tělesnému. |
 Slovensko v představení Strom charakterizuje nezkrotný temperament a kladný poměr ke všemu tělesnému. |
 Slovensko v představení Strom charakterizuje nezkrotný temperament a kladný poměr ke všemu tělesnému. |
