RECENZE: Chinaski učili, jak zvládnout duet bez zpěvačky a hity bez dechů

Kapela Chinaski ve středu ve vyprodaném pražském Foru Karlín završila svou první sezonu v nové sestavě, která odhodila někdejší poznávací znamení v podobě dechů a soustředí se víc na zvuk kytar. Od vystoupení na letních festivalech si koncertní podoba hitů více sedla.

A hity, novodobé i starší, hrály v setlistu středečního koncertu samozřejmě prim. Chinaski naštěstí můžou stavět na tom, že fanoušci jejich písně dokonale znají. Nejen v kotli si mnozí zpívali písně od začátku do konce, bez ohledu na to, v jakých aranžích se zrovna hrají. Silou chytlavosti se dá přebít vše.

Podzimní turné 2018

70 %

Autor: Chinaski

Místo konání: Forum Karlín, Praha

12. prosince 2018

Fakt je ten, že kapele se podařilo alespoň zčásti odstranit asi největší dosavadní slabinu nového provedení, kdy se na festivalových vystoupeních tak moc bušilo do kytar, že se z písní ztrácela bezmála veškerá dynamika. Možná pomohlo i nazvučení, které bylo ve Foru Karlín od začátku excelentní, což v létě pod širým nebem nebývá úplně pravidlem.

Svou roli jistě sehrála i šikovná dramaturgie. Po pár rychlých peckách zařazené balady Hlavolam a později Vakuum smršť burácivých kytar úspěšně naředily. Zároveň se do rockerské polohy skvěle hodí starší kousky jako Dlouhej kouř, kde si publikum s gustem zazpívalo nejen úvodní „ó o ou“, Stejně jako já nebo samozřejmě Punčocháče.

Trochu kuriózně stále působí, když se kapela zbaví dechů a potom jejich party nahrazuje takříkajíc „na hubu“, nejvíc zřejmé je to asi v písni Víno. Vždycky to dává tušit, že obměna kapely byla motivovaná spíš personálně než žánrově, na druhou stranu i to nakonec kýženě nabourává pouze kytarové aranže.

Nakonec se tedy kardinálně nevyvedla jen jediná pasáž celého koncertu, ale to zase byla obrovská sázka na nejistotu. Řeč je o písní Slovenský klín, která je česko-slovenským duetem a kapele k němu chyběla zpěvačka. Michal Malátný proto vyzval dívky v publiku, aby nějaká přišla na pódium, „jinak to budeme muset odzpívat my s Frantou a nechci, aby to vyznělo jako homosexuální duet“.

Takže to nakonec nevyznělo vůbec, protože dobrovolnice, která na scénu dorazila, písničku spíš odtancovala s mikrofonem půl metru od úst. A Malátný tak musel uprostřed songu volat na kytaristu Táborského „Franto, zpívej!“ nebo se i ženských partů zhostit sám.

Ale co už, aspoň mělo publikum zážitek z kategorie neotřepaných. Jinak koncertu těžko něco vytknout. Šlapalo to dobře a sázka na prověřené hity napříč historií vyšla. Hudební barvitost dechové sekce pořád trochu chybí, ale jinak jsou Chinaski ve formě.