Tento týden se jejich deska vyhoupla do čela oficiálního
Pánové Tom Rowlands a Ed Simmons, kteří si již desátým rokem říkají Chemical Brothers, nebyli nikdy stylově jednostranní.
Prazáklad jejich muziky spočívá v "primitivní" jamajské hudbě, disku sedmdesátých a osmdesátých let a v hypnotických rytmech africké lidové muziky.
Tyto suroviny vstupují do laboratoře Chemical Brothers, následuje reakce, která vytvoří novou hudební sloučeninu a zároveň také členitou rytmickou strukturu, jež připomíná svazky rotujících smyček.
Jak Chemical Brothers správně řekli, proměnili své nahrávací studio v hudební nástroj. Ovšem jejich muzikantství mělo vždycky vrch nad inženýrstvím a technikou. Oni hudbu matematicky projektovali a zároveň intuitivně komponovali.
Už na předchozích albech Dig Your Own Hole (1997), Surrender (1999) či Come With Us (2002) vykročili Chemical Brothers vstříc posluchačům. Všude měli aspoň jednu skladbu, efektní "chemický" hit, který byl vstupní bránou pro širokou veřejnost. Kdo vešel a zůstal uvnitř hudby Chemical Brothers, prožil si jejich album až do konce.
Největší vábničkou novinky Push The Button je hit Galvanize, který byl v minulých týdnech nejžádanější skladbou v internetových prodejnách iTunes a pronikl na třetí příčku britské hitparády. Hymnický melodický motiv, zvýrazněný ostrým zvukem smyčců, se proplétá s chladným tikotem rytmických mašin a rapováním hostujícího zpěváka Q-Tipa. Šestiapůlminutová skladba, pro kterou si Chemical Brothers vypůjčili útržky z marocké hudby, se dá poslouchat k relaxaci či tanci. Navíc je to hit i pro lehce odvážnější česká rádia.
Díky snímku The Boxer s hlasem Tima Burgesse, další skladbě Believe, ve které zpívá Kele Okerere, nebo takřka meditativní křehké kompozici Hold Tight London (host Anna-Lynne Williamsová) se Chemical Brothers dorovnali k písňové hitparádové produkci jako nikdy předtím. Ano, Push The Button je popová deska.
Navíc zní málo chemicky. Zvuk je tak přirozený, jako by se na nahrávkách podílely různé týmy živých hudebníků. Přitom všechny skladby mají pevný rukopis Chemical Brothers: pravidelný rytmický základ, který se během skladby proměňuje, asi jako když řidič řadí na různé rychlostní stupně, a nad kterým frázuje rapper (Left Right) nebo zní volný éterický hlas (Close Your Eyes).
Zdá se, že vyhledávání nových zvuků skončilo a Chemical Brothers obrátili pozornost k tradičním tónům či etnickým rytmům. Nehrají kosmicky nebo roboticky, ale pozemsky a lidově. S tím, že zkušenosti z laboratoře i muzikantskou fantazii si vzali s sebou.
V nahrávkách Shake Break Bounce nebo Marvo Ging to vypadá, jako by inženýři křepčili s domorodci okolo ohňů. Je to velmi nakažlivé a půvabně rozevláté. Nezbývá než doporučit: Push the button, zmáčkněte knoflík (na svém přehrávači).
