Slovo "některé" je vskutku na místě, protože umělcova tvorba je neuvěřitelně rozsáhlá.
Ač mu letos bylo teprve padesát, jeho dílo by zaplnilo hned několik výstavních síní.
Maluje snad odjakživa a sám říká, že ničím jiným než malířem nikdy být nechtěl.
Štěstěně se jeho vyhraněnost zřejmě zalíbila, a tak prošel naproste lehce učňovskými léty, která prožil nejdřív na Střední odborné výtvarné škole v Praze a posléze na Akademii výtvarných umění v ateliéru Karla Součka.
V jeho díle nejdete velké figurální kompozice zachycující atmosféru městských nádraží a ulic, překrásné portréty, obrazy inspirované českými dějinami, básněmi Karla Hynka Máchy a baladami Karla Jaromíra Erbena. Seznámí vás také s Kašperskými Horami a jejich okolím a překrásnou Kalábrií.
Jestli se na výstavu nedostanete, máte další možnost k schůzce. Miroslav Houšť v těchto dnech vydává výpravnou a velmi kvalitní monografii (jmenuje se lakonicky - Miroslav Houšť: Dílo). Na knize pracoval se svou ženou Mirkou, absolventkou oboru restaurování na pražské AVU, a oba do ní dali hodně. Lásku, péči, trpělivost. A na knize je to vidět, podařil se jim skutečný polygrafický klenot.
Třetí schůzku s romantikou zažijete, když navštívíte sídlo manželů Houšťových v Tursku nedaleko Prahy. Před dvaceti lety si podali inzerát, že koupí usedlost nedaleko Prahy. Vybrali si domeček z 18. století, který si vlastnoručně přizpůsobili sami sobě. Je v něm dostatek prostoru pro jejich dva ateliéry, vejde se sem i alchymistická dílna s historickými i současnými stroji, kde si umělec sám tiskne grafické listy. Ale hlavně je to přístav pohody a inspirace.
Možná patříte i vy k lidem, kteří si nad obrazy starých holandských mistrů postesknou, že takhle už dneska nikdo malovat nedovede. Omyl! Miroslav Houšť to umí. Přesvědčte se!
 |
 Miroslav Houšť |
 |
