Juli Zeh

Juli Zeh | foto: Profimedia.cz

Chceme patřit do Evropy. Víme vůbec, co se tam čte?

  • 0
Díky médiím známe jméno kdekterého evropského politika - ale jak jsme na tom s literaturou zemí Evropy, ať už členy EU jsou či nikoli? Čeští nakladatelé v poslední době přišli s řadou zajímavých ukázek.

JULI ZEH: Temná energie (Odeon)
Ve svém třetím románu se známá německá autorka pouští nejen do zcela jiného tématu, ale i do jiného žánru, než je u ní zvykem. Snad by se dalo hovořit o netradičním detektivním románu, kdy čtenář od začátku zná nejen vraha, ale i jeho motiv. Juli Zeh rozvíjí sofistikovanou hru, kdy každá indicie může znamenat (pro každého) něco jiného. A čtenář má dojem, že o všem ví, protože vyprávění je vedené jakoby z ptačí perspektivy.

JERZY PILCH: Moje první sebevražda (Kniha Zlín)
Román, či spíše soubor deseti povídek známého polského autora, je kniha o touhách a přáních, o zapomenuté chuti dětství a mládí, o výchově, která má sílu ovlivnit celý život. Příběhy vypráví osamělý alkoholik, který vyrůstal v protestantské, provinční Wisle a nyní ve svých padesáti letech má pocit, že velkou část svého života promarnil. Zdánlivě komická próza se spoustou slovních hříček je ve své podstatě velmi vážná, protkaná nostalgií, motivem pomíjivosti a všudypřítomné smrti.

VIKTORIA TOKAREVOVÁ: Pták štěstí (Host)
Kniha zkušené ruské prozaičky vypráví příběh života Naďky, dívky bez skrupulí, od dětství do dospělosti a její cestu za bohatstvím a úspěchem. Naďka je půvabná, líbí se mužům a umí toho patřičně využít. Ale i ona má jednu slabost - zamiluje se do ženatého muže. Originalita stylu Tokarevové spočívá v kombinování jednoduché a úsporné formy a zobrazovaných témat. Kniha je plná rozporů: zdání a realita, stylizace a skutečnost. Tento kontrast pak autorka zdárně využívá k odhalení leckdy hořké pravdy.

GABRIELLA HAKANSSONOVÁ: Mozkoman (Kniha Zlín)
Třetí román švédské spisovatelky vzdává formou bláznivého gotického hororu úsměvný hold naukám o lidském mozku. Samotářský podivín Hans Herman Gustavssonn nejen ve víře ve vlastní genialitu sepisuje filozofická pojednání o ledasčems, zásadami oblékání počínaje a evolucí konče, ale navíc se o všem radí se svým homunkulem Mozkomanem, superinteligentním šotkem, jenž mu neposedně rejdí hlavou. Na zájezdu do Tichomoří se mu však otřese život i světonázor v základech a Gustavsson vyhlásí Mozkomanovi válku.

PATRICK McCABE: Zimní les (Host)
Vypravěčem románu irského autora je londýnský novinář Redmond Hatch, který se vrací do krajiny svého dětství, zapadlého irského městečka, aby zde zdokumentoval změny, jimiž prochází moderní irská společnost. Hatchovi se rozpadá manželství, ze zoufalství začne pít a v jeho nemocné duši hraje čím dál větší roli přízračná postava Neda Strange, pedofilního vraha, který spáchal sebevraždu ve vězení. Nakonec předstírá sebevraždu i Hatch a vytváří si novou identitu.

GORDAN NUHANOVIĆ: Poslední dny punku (KPL)
Román Chorvata Gordana Nuhanoviće je výpovědí generační i "degenerační". Generační proto, že líčí osudy pokolení, které se koncem devadesátých let pomalu loučí se svými mladými léty, a "degenerační" proto, že z pohledu někdejších punkáčů moderní chorvatská společnost zdegenerovala pod náporem nacionalismu, katolicismu a konzumu. Kniha je pokusem o hořkou grotesku, zobrazující bizarní poměry v čerstvě nezávislém Chorvatsku.

KATJA LANGE-MÜLLEROVÁ: Zlé ovce (Host)
Román (východo)německé spisovatelky se odehrává v Berlíně na konci osmdesátých let a vypravuje o neochvějné lásce Soji, toho času pracující jako výpomocná síla v květinářství, a Harryho, nespoutaného muže na okraji společnosti s temnou a propastnou minulostí. Kronikou jejich lásky je školní deník s nedatovanými zápisky, kde si Harry zaznamenával, čím se zabýval v dobách, kdy byl se Sojou. Jen jedno však deníku schází: zmínka o Soje. Soja se po letech rozhodne tuto mezeru vyplnit a vyprávět jejich společný příběh.

SEBASTIAN BARRY: Tajný deník (Odeon)
Dubliňan Sebastian Barry zachytil ve svém románu, nominovaném na Man Bookerovu cenu, bezmála celé 20. století. Je strukturován jako deníky dvou pisatelů: psychiatra Williama Grena, který pracuje v léčebně pro duševně nemocné, a Roseanne McNultyové, pacientky, o které se pořádně ani neví, kolik jí je. Možná 90, možná už 100, podle záznamů je jisté jen to, že strávila v ústavech víc než 60 let. Psychiatr je však přesvědčen o tom, že žena blázen není a ani nikdy nebyla, a chce o jejím životě zjistit co nejvíc.

CLAIRE KEEGANOVÁ: Modrá pole (Kniha Zlín)
Druhá sbírka povídek Irky Claire Keeganové nabízí uhrančivé příběhy z irského venkova, kde současnost splývá s minulostí a skutečnost s legendou, kde i v moderním světě vládnou temné mystické síly, kterým se člověk může vzepřít jen na vlastní nebezpečí. Spojením lyričnosti a snové logiky s tvrdou realitou Irska, zápasícího s vlastní minulostí, vytváří Keeganová nový svět, který zkoumá svým nekompromisním pohledem. K jejímu stylu patří suchý humor, přesnost vyjádření i nečekaná rozuzlení originálních příběhů.

IULIAN CIOCAN: Než zemřel Brežněv (dybbuk)
Beletristický debut moldavského autora je hořkým vyprávěním o jeho rodné zemi za sovětské éry počátku osmdesátých let. Na pozadí blížících se dějinných změn autor vnímá tragédie druhých, přičemž smysl pro absurditu prozrazuje poučenost Bulgakovem a Charmsem. V textu se prolínají příběhy několika většinou neprivilegovaných postav, přičemž každá povídka tvoří překrývající se kus skládačky. Autor neopomněl zvěčnit ani sám sebe coby křehkého, naivního pionýra Iuliana, přesvědčeného, že žije v nejlepším z možných světů.

INGA ÁBELE: Vítr proměnlivých směrů (Kniha Zlín)
Výběr povídek lotyšské spisovatelky, jež v roce 2006 patřila k hostům veletrhu Svět knihy, charakterizuje vytříbený jazyk, cit pro atmosféru, drobnokresbu detailů všedního dne i přírody a hluboká empatie. Pět křehkých a zároveň silných povídek, v nichž se za zdánlivě prostým hlavním dějem skrývá bohatý a barvitý svět plný silných osobních příběhů, vzpomínek a přání, se odehrává vesměs na předměstích a venkově současného Lotyšska.

TORNY LINDGREN: Norrlandský akvavit (Host)
Podobně jako ve většině ostatních próz se švédský autor v zatím nejnovější knize vrací do svého rodného kraje Västerbotten. A vrací se sem i protagonista knihy, kazatel Olof Helmersson, který zde kdysi v padesátých letech úspěšně vedl náboženské probuzenecké hnutí. K stáru však dospěje k závěru, že se tehdy mýlil, že Bůh, spasení ani posmrtný život ve skutečnosti neexistují, a rozhodne se toto nové "evangelium" zvěstovat těm, které sám uvedl v omyl. Zbavit někoho víry je však daleko těžší než jej na ni obrátit.

JURIJ VYNNYČUK: Chachacha (Kniha Zlín)
Ukrajinský autor patřil mezi zakázané autory, jeho nepodepsané texty však tajná policie přesto zabavila při šťárách u jeho známých a dle informací KGB měla vypátrat autora a za protisovětskou činnost ho soudit. Díky perestrojce to už sice nestihla, autor se však až do roku 2007 domníval, že jsou texty ztraceny. Nakladatelství je však prodal sám bývalý příslušník KGB. Texty jsou velice různorodé, plné surrealistických obrazů i ironie, vzpomínek na dětství i odkazů na sovětskou realitu, a nechybí ani černým humorem, často blízkým českému švejkovství, k jehož odkazu se autor hrdě hlásí.