Ačkoliv Channing Tatum a Steven Soderbergh už platí za nerozlučnou dvojici, sám oscarový režisér by asi svému hereckému oblíbenci nepoděkoval za kiks, který se mu povedl během rozhovoru s novináři v Londýně. Tatum totiž nevědomky prozradil, že tajemná debutující scenáristka Rebecca Bluntová je skrytý Soderbergh. „Steven zastává na place i ve střižně tolik profesí! To moc režisérů neumí. Obsluhoval kameru, střihal, režíroval a teď i psal,“ prozradil.
Takže Steven Soderbergh je opravdu Rebecca Bluntová?
Steven není Rebecca. Je jednou z jejích částí. Možná je Rebecca, možná je Bluntová. Víte, on má i svou skrytou ženskou stránku.
Změnil se nějak poté, co oznámil, že končí s režírováním?
Pořád je stejně drsný. Není náhoda, že většina herců, kteří pro něj hráli, podala nejlepší výkony právě v jeho filmech.
Čím to je?
On herce vede, ale vůbec o tom nevíte. Donutí vás udělat, co chce, ale dosahuje toho povzbuzováním. Nikdy jsme spolu neprobírali do detailu, jaké jsou mé herecké záměry.
Vysvětlil jste to i kolegovi Adamu Driverovi, který s ním pracoval poprvé?
Hned první večer, když jsme spolu seděli! Říkal jsem mu, ať se neleká, když Steven nebude mluvit. Znamená to totiž, že je nadšený.
Proč vám dává tolik svobody?
On herce rád pozoruje, jak se mění. Sleduje je skoro jako voyeur. Může se pak více soustředit na svou práci. Navíc je rád, když je pro něj výkon okolí výzvou. Je trochu masochista, vyžívá se v řešení problémů. Má rád, když ho zaženete do kouta.
Channing Tatum Channing Tatum se narodil v dubnu 1980 v Alabamě. Vyrůstal ale také v Mississipi nebo Západní Virginii. Ještě před tím, než se stal hercem, pracoval jako striptér. Proslavil se díky tanečnímu filmu Let’s Dance, kde si zahrál se svou současnou manželkou Jennou Dewan-Tatum. V poslední době se objevil ve filmech Ave, Caesar! nebo Osm hrozných. V září jej čeká premiéra snímku Kingsman: Zlatý kruh. |
Takže nad vámi asi ve dne v noci nestál a neříkal, že musíte kvůli roli Jimmyho přibrat.
Tentokrát jsme mou kondici neřešili. Neřekl mi běž a přiber 20 kilo. Já spíš během natáčení přebral Jimmyho životní styl a kila šla nahoru sama. Přišel jsem každý večer domů, popíjel pivo a jedl pizzu. Moje tělo mě muselo nenávidět. Po skončení natáčení jsem měl dobrých 15 kilo navíc. A pořád jsem to ještě všechno neshodil. Nějakých osm mi zbývá.
Ve filmu upozorňujete na problémy v Západní Virginii. Proč je tam tak zoufalá situace?
Jde o stát, kde kdysi začala vznikat města jen kvůli tomu, že tam byly doly, tudíž práce. Za dobrým výdělkem jezdili lidé z celé Ameriky. Usadili se, založili rodiny a najednou průmysl zmizel a oni zůstali izolováni, úplně bez práce.
Jak myslíte, že tamní lidé budou reagovat?
Jsem zvědavý. Přestože se všude píše, jak se mají mizerně, přijedete tam a jsou v pohodě. Milují místo, kde žijí. Jen potřebují práci. Nechtějí odcházet, ač je k tomu vláda nutí. Myslím, že nakonec budou v pořádku. Ale to už se trochu rozohňuju, je to taky zábavný film o kradení peněz ze sejfu velké společnosti.
V čem přesně je podle vás Jimmyho problém?
Dělal práci, která je velmi jednoduše zastupitelná. Jezdil s nákladem tam a zpátky. Na to není potřeba velká kvalifikace. Musí být frustrující, když vidíte, jak jste nahraditelní.
Setkal jste se někdy s takovou situací?
Jasně, v herectví je také vždy připravený někdo, kdo vás může okamžitě nahradit a možná to bude dělat ještě lépe než vy.
Jak velkou roli sehrálo štěstí ve vaší kariéře?
Velkou. Zní to hrozně otřepaně, ale moje máma říkávala, že štěstí je jenom převlečená příležitost a hlavně připravenost. Nechtěl jsem být herec. Pod herectvím jsem si představoval jenom divadlo a Shakespeara. Nikdy jsem jako malý nepřemýšlel nad tím, že i ve filmech jsou herci. Kdybyste mi v osmnácti řekla, že budu vlastnit stripklub, který jsem teď v Las Vegas opravdu otevřel, uvěřil bych vám spíš, než kdybyste tvrdila, že budu hollywoodský herec.
Channing Tatum ve filmu Bez kalhot XXL (2015)
Kdy jste se poprvé sám začal považovat za herce?
To přišlo hodně pozdě. Já se začal herectví učit tak, že jsem chodil na castingy různých podivných filmů. Umím od té doby skvěle zakřičet: Dej mi svoje prachy! nebo Zvedni ruce nad hlavu! To však rozhodně není způsob, jak se naučit dobře hrát. To vám můžu potvrdit.
Nosil jste s sebou na castingy nějaký talisman?
To ne, ale věřím na číslo 33. Měl jsem ho na fotbalovém dresu já i můj táta. Navíc se mi 33 ukazovala v celkem zásadních chvílích mého života. Je to zvláštní.
Používáte to nějak i při hraní?
Jasně, vždy, když dostanu scénář, jdu rovnou na stranu 33, a pokud je to dobré, tak do toho jdu. Ne, kecám.
Trailer k filmu Loganovi parťáci:
