Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chalupeckého cenu získala Othová

  21:01aktualizováno  21:01
Výtvarnici Markétě Othové předal ve čtvrtek večer kunsthistorik Jiří Šetlík velmi ceněný diplom: Cenu Jindřicha Chalupeckého. Stalo se tak poprvé v Brně, v tamním Domě umění. Ocenění pro české výtvarníky do pětatřiceti let tradičně předává jeden z jeho zakladatelů, prezident Václav Havel; ten se však letos omluvil kvůli nabitému programu.

Už v průběhu výstavního finále soutěže - jehož se dále účastnili Federico Díaz, Markéta Baňková a Lenka Klodová - se dávaly Markétě Othové největší šance na vítězství. Coby budoucí laureátku ji tipoval i její velký konkurent Díaz. V anketě, otištěné ve včerejší jihomoravské příloze MF DNES, ovšem dodal: „Ale když vyloučím teritoriální hry kurátorů a kritiků, měl bych ji získat já.“

Porota byla letos poprvé mezinárodní. Ze zahraničí nedorazil pouze Christopher Tannert, ředitel berlínského Künstlerhaus Bethanien. Zbývajících šest porotců vybralo Othovou takříkajíc za pět minut dvanáct - příští rok už by kvůli překročení věkového limitu cenu nemohla získat. Tentokrát se tedy neopakoval případ neméně výrazné zástupkyně mladé výtvarné scény, Veroniky Bromové.

Během uplynulých dvanácti ročníků Chalupeckého ceny vyhrála žena pouze jednou; v roce 1996 Kateřina Vincourová. „Debata byla velmi dlouhá, snažili jsme se zvážit všechny aspekty. Celková úroveň letošní soutěže byla velmi vysoká," řekla předsedkyně poroty Charlotta Kotík při vyhlášení ceny, jež moderovala zpěvačka Ester Kočičková.

Do finále soutěže se Othová dostala celkově již potřetí a podruhé za sebou. Loni ji předstihl Tomáš Vaněk. Stejně jako v roce 2001 se porotcům prezentovala sérií černobílých fotografií. Minule to byla zátiší, nyní dvanáct snímků Návrat, zobrazujících fáze venčení psa na ulici. „Jde na nich paní nahoru, uprostřed se otočí a jde zpátky. Tak se mi to líbilo,“ komentovala před týdnem záběry Othová v jihomoravské MF DNES. Doplnila je projekcí diapozitivů.

Laureátka bývá přiřazována k tzv. nové topografii - směru, který se ve fotografii uchytil na konci sedmdesátých let minulého století. Ve výtvarném umění se ho u nás drží také dvojice Jasanský - Polák. Jde o černobílé záběry vesměs banálních zákoutí a situací. Othová je často předkládá rozostřené, s velkým rastrem, aby ještě více zdůraznila „mimosmyslovost“ zachycených okamžiků.

„Často říkají (kritikové pozn. red.), že jsou banální, ale podle mého názoru to tak není. Fotografuji věci, které jsou pro mě důležité. Možná se zdají jednoduché, ale banality to rozhodně nejsou. Lidi na ně reagují různě, ale přímo na vernisáži vám málokdy někdo řekne, že se mu věci, co fotím, přímo nelíbí,“ uvedla autorka před třemi lety v rozhovoru pro Jihomoravský den.

Othová vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde se zabývala ilustrací a filmovou i televizní grafikou. Spoluzaložila dnes již zaniklý časopis Divus, se stejnojmenným nakladatelstvím dál spolupracuje. Od poloviny devadesátých let vystavuje především v zahraničí. V roce 2000 měla expozici v basilejské Kunsthalle s názvem Sony Music, ve stejném roce se objevila na přehlídce Carnegie International v pittsburském Carnegie Museum of Art. Letos její práce visely na slavném veletrhu Armory Show v New Yorku a na pařížském FIAC.

Markéta Othová: Sex ve městě 2

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.