Chalupeckého cena slibuje zajímavý boj

  • 1
Výstava prací šesti laureátů letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého se koná podruhé v Brně. Svá díla představují Isabela Grosseová, Jana Kalinová, Zbyněk Baladrán, Ján Mančuška, Jiří Skála, skupina Rafani a společně s nimi laureát obdobné slovenské Ceny Oskara Čepana Michal Moravčík.

Je nutné podotknout, že se mezinárodní porotě výběrem finalistů podařilo stanovit dobré výchozí podmínky pro kvalitní expozici.

Cena Jindřicha Chalupeckého byla založena v roce 1990 z podnětu Václava Havla, malíře Theodora Pištěka a výtvarníka a básníka Jiřího Koláře. Smyslem je podporovat mladé umělce a zprostředkovat jim kontakt se zahraničím. Výroční cena je udělována každoročně v listopadu mladému umělci do 35 let, kterého vybírá odborná porota. Dosud byla volena každé dva roky, letos je poprvé mezinárodní a zvolena na tři roky.

Zpočátku byl vítězi za podpory americké Nadace pro veřejnou společnost umožněn studijní dvouměsíční pobyt v kalifornském Haedlands, od roku 1998 se Společnost Ceny Jindřicha Chalupeckého, v jejímž čele stojí teoretik Jiří Šetlík a manažer Dan Merta, rozhodla předávat finanční ceny spojené s možností samostatné výstavy laureáta. Vítěz tak letos získá zhruba 100 tisíc korun na realizaci svého díla či katalogu a 50 tisíc od British American Tobacco.

Pokud to bylo možné, cenu předával bývalý prezident Václav Havel - tak tomu má být i letos 15. listopadu v Brně. Nejdřív se tak dělo s vyloučením veřejnosti na Pražském hradě; později v galeriích, a to například s moderátorkou Ester Kočičkovou a ve spojení s plesem výtvarníků (Výtvar) v alternativním prostředí klubu Akropolis. Letos udílení cen proběhne v brněnském HaDivadle.

Chalupeckého cenu v minulosti provázely menší skandály. V roce 2000 se během instalace ve Veletržním paláci jeden z finalistů - David Černý - pohádal s generálním ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem a ten jej z galerie vykázal. Černý poté odmítl do instituce vstoupit a cenu pro vítěze přebral od bývalého prezidenta Václava Havla na chodníku před Veletržním palácem. O další rozruch se postaral Tomáš Vaněk o rok později, když svými parafrázemi na známé obrázky Josefa Lady vyprovokoval dědice k žalobě.

Náročná výstava má opravdu evropskou úroveň a je dobré, že autoři důsledně realizují své koncepty bez ohledu na divácké ohlasy. Je znát, že jejich osobní usilování daleko přesahuje rámec obecného povědomí o současném umění u nás. Vybrat jediného vítěze v takto nabité konkurenci bude pro porotu nelehká záležitost.

Spisovatel a významný teoretik umění Jindřich Chalupecký žil v letech 1910-1990. Studoval filozofii, estetiku, dějiny umění a literaturu. Za univerzální hodnotu považoval svobodu. Chalupeckého kritická činnost vycházela z mravních zásad, k nimž patřily občanská zodpovědnost a úcta k názorům druhých.

Po roce 1948 nesměl Chalupecký veřejně působit; teprve v 60. letech se angažoval jako teoretik a kurátor, vedl Špálovu galerii, kde dokonce prezentoval avantgardního umělce Marcela Duchampa. V 70. letech 20. století se musel opět stáhnou do ústraní a publikoval jen v zahraničí nebo v samizdatu.

Na konci 80. let, kdy trpěl chorobou ledvin, pro něj umělci pod vedením Jiřího Koláře uspořádali neoficiální aukci děl, z jejíhož výtěžku pro něj zakoupili dialyzační přístroj.
V roce 1990 se Chalupecký dočkal přípravy vydání svých děl a před smrtí dal souhlas ke zřízení ceny s jeho jménem.