S vraždou se střetáváme již na první stránce a hlavní hrdina Meyer Landsman není žádný gentleman: je rozvedený, holduje alkoholu, žije v hotýlku nevalné pověsti a má také nečekanou slabinu: bojí se tmy. Práci je však oddán natolik, že ve vyšetřování pokračuje, i když ho zbaví služby, a na chvíli dokonce skončí ve vězení. Nechybějí ani motivy spolehlivého parťáka či milostná zápletka.
Jeden žánr nicméně autorovi nestačí. Jen tak mezi řečí se dozvíme, že "tohle je pro Židy zvláštní doba", neboť vláda USA hodlá město Sitku a okolí vrátit státu Aljaška, třebaže tam dříve Židům přislíbila autonomii - a rázem se podobně jako v Rothově Spiknutí proti Americe ocitáme ve světě alternativní historické fikce.
Chabon vychází z předpokladu, že někdejší Rooseveltův chvilkový nápad vyčlenit část Aljašky pro židovské uprchlíky došel roku 1940 naplnění - a jeho důležitost je o to větší, že ve spisovatelově verzi prohrál Izrael roku 1948 válku, a Svatá země se tak jeví "vzdálená a nedosažitelná".
Chabonovy Spojené státy navíc nebyly a nejsou nijak pohostinné: zatímco tehdy byli židovští přistěhovalci "spočítáni, naočkováni, odvšiveni a okroužkováni jako tažní ptáci", dnes jim kromě možnosti opětovného vyhnání život ztrpčuje i zákon o tradičních hodnotách, zakazující mj. hazardní hry, jaký nepochybně prosadila křesťanská ultrapravice.
Četní američtí recenzenti v Židovském policejním klubu hledali paralely s událostmi z 11. září, eventuálně se změněnou realitou poté: výbuch na Chrámové hoře, který v knize provede hrstka Židů v zájmu USA, se také vysílá v přímém přenosu v televizi, postavení indiánů na Chabonově Aljašce prý připomíná nezáviděníhodnou situaci Palestinců a vše korunuje dosti ujetá a značně nepřehledná teorie spiknutí. Připočtěme ještě dalšího, nejspíš falešného Mesiáše - a vedle rozměru kriminálního a politického okamžitě vyrůstá dimenze náboženská a duchovní.
Zaděláno je tedy na notnou kontroverzi: v jistých židovských kruzích stran nepatřičného zobrazování Židů a v kruzích literárních stran toho, co všechno dovedou unést čtenáři.
Vydání Židovského policejního klubu předcházela v USA ohromná publicita - kupř. list New York Times věnoval spisovateli nezvykle rozsáhlý profil, v němž se Chabon prochází po skutečné aljašské Sitce a hovoří o svém posledním počinu, a následovala pochvalná recenze z pera zpravidla až neúměrně přísné Michiko Kakutaniové.
Zanedlouho se objevila zpráva, že podle knihy píší scénář bratři Coenové, kteří také budou režírovat patrně stejnojmenný film. Možná ve schopných rukou vyznějí Chabonovy excentrické postavy a matoucí zápletky o něco sarkastičtěji či zlověstněji než na papíře.
MICHAEL CHABON - Židovský policejní klub
Odeon, 400 stran, cena 179 korun
Hodnocení: 70 %
