Rozměry, kterých nabyl fenomén četnických veseloher, je pro oba herce nepochopitelný. "Překvapuje mě, že tato série filmů měla a stále má pro lidi takovou přitažlivost. Natočili jsme mnoho dalších filmů a o hodně lepších, než jsou tyto četnické," podivuje se Jean Lefebvre. Přiznává však, že na natáčení proslulé série rád vzpomíná. "Četníci nám přinesli báječné vzpomínky, ale naštěstí se u nich naše kariéra nezastavila," dodává.
Michel Galabru a Jean Lefebvre nehráli jen v komediích, z nichž je čeští diváci znají nejvíce. "Lidé si představují, že když někdo hrál komickou úlohu, nemůže hrát v dramatu. Měli jsme však jak ve filmu, tak v divadle spoustu vážných rolí. Nesmazatelně se mi do paměti vryla postava v psychologickém dramatu Soudce a vrah. Hrál jsem v něm vyšinutého vraha, dali mi do ruky kudlu a měl jsem zabít malou holčičku. Byl to hodně depresivní film. Všichni byli úplně vyvedeni z míry z toho, jak jsem dokázal něco takového zahrát," vzpomíná Michel Galabru.
Jean Lefebvre však podotýká, že komické role často bývají daleko náročnější než dramatické. "Myslím, že je o mnoho těžší rozesmát než rozplakat. Rozplakat je snadné," říká.
Na současnou francouzskou kinematografii se oba herci dívají hodně skepticky. "Dnes je daleko méně talentů než třeba v šedesátých letech. Ve Francii je krize tvůrců, francouzskému filmu chybějí silné osobnosti," shrnuje smutně Jean Lefebvre.
