V knize Tisíc a jeden film, které musíte vidět je Cesta na Měsíc nejstarší. Němý snímek trval sotva čtvrthodinu, přesto budil pozdvižení srovnatelné se zrodem kinematografie, přisuzovaným Příjezdu vlaku na nádraží v La Ciotat. V něm totiž pohyblivé obrázky bratří Lumierů zaznamenaly skutečnost. Kdežto Mélies v příběhu, který líčí setkání vědecké expedice s Měsíčňany, dal filmu fantazii.
"Myšlenka Cesty na Měsíc se ke mně dostala skrze knihy Julesa Verna Ze Země na Měsíc a Okolo Měsíce," přiznal režisér, odkud přejal pomůcky včetně děla a rakety. Přidal "příšery a obyvatele Měsíce", které hráli akrobati, "umělecké prvky jako ženy představující hvězdy" a stvořil první celosvětový hit i první lup filmových pirátů. Kopíroval se ve velkém, z amerických projekcí však neměl autor nic.
Ovšem Mélies nasbíral i jiná prvenství: navrhl první plně vybavené studio, napsal první scénář, vytvořil první speciální efekty. Cestu na Měsíc uvedl do kin i v barevné, ručně kolorované verzi. Později spálil celou sadu negativů, přežila jediná černobílá kopie - a barevnou objevili až v roce 1993.
Z filmu Cesta na Měsíc
Georges Méliés
Nález a oprava pokladu připomínají detektivku, již provází připojený dokument Podivuhodná cesta. Týká se i soukromé dráhy muže, jenž vystupoval jako iluzionista, koupil kouzelnické divadlo, založil akademii kouzel - a v roce 1895 viděl první veřejné promítání bratří Lumierů. Rok nato už měl vlastní "kameru" a do roku 1912 natočil stovky děl. Ale pak zkrachoval, zahořkl a roku 1938 zemřel. Hold mu vzdal loni Martin Scorsese ve filmu Hugo a jeho velký objev.
