Romantická komedie vznikala dlouhých deset měsíců a natáčení bylo úmorné. Hlavně pro Vorla staršího, který na sebe vzal hned několik rolí. Kromě režiséra byl tentokrát také producentem, scenáristou, kameramanem i hercem.
Jeho poslední počin navazuje na jedenáct let starý film Cesta z města o programátorovi, který najde štěstí v lůně přírody. Tentokrát se natáčelo v krajině Rabštejna nad Střelou. Hlavní hrdina, tedy exajťák Honza Marák (Tomáš Hanák), se svou ženou Markétou (Bára Schlesinger) zažívá odvrácenou stranu idealizovaného života na vesnici. V chalupě, kterou koupil, s ním žije ještě dcera Anyna (Anna Linhartová) a malý syn Sayem (Vojta Vovesný).
Lesníka ve filmu, který bude mít premiéru na začátku října, ztvárnil Jiří Schmitzer. Jeho učedníkem je Tomáš Vorel mladší a jak se svěřil v rozhovoru pro iDNES.cz, musel si základy lesnictví skutečně osvojit.
Eva Holubová a Bolek Polívka během natáčení filmu Cesta do lesa
V Cestě do lesa hrajete Ludvu Papoše, který z ukázek působí spíš jako nepřítel přírody, který na ni nahlíží jen jako na zdroj těžby. Co to je za postavu?
V tom filmu jsem adjunkt, tedy nižší šarže, který čeká, až se stane revírníkem. Pro mě je les zdrojem obživy, ale zároveň k němu mám vztah. Je spousta lidí, která se na lese živí někde nahoře a přitom do něj nikdy nevkročí. Zatímco lesník má úkoly, které musí plnit, aby les prosperoval. U nás už dnes vlastně nemáme původní lesy. Lesáci se snaží o to, aby je dostali do takového stavu, kdy se o ně budou muset minimálně starat a lesy budou zároveň dávat dostatek surovin.
Takže jste tu problematiku studoval?
Na Rabštejně nad Střelou jsem podstoupil takové krátké školení. Pracuje tam adjunkt, který mě nechal nakouknout do toho, co obnáší být lesníkem. Člověk má pocit, že jen chodí po lese a tím to končí, ale přitom je to soustavná a tvrdá práce.
Ve filmu máte protivnici v podobě divoženky Anny Linhartové. To má být nějaká ekologická aktivistka? Vy se snažíte tuhle angažovanost nějak ironizovat?
Možná do jisté míry. To je linka filmu, která jde spíš do ruky tátovi. On je sám vlastně trochu ekoterorista. Zároveň do lesa jezdí, zná tamní lidi a ví, jak to chodí na vesnici. Zrovna na Rabštejně je chudý kraj. Tam je život tvrdý a pro ekologii je to místo trochu omezené. Když tam přijedete hlásat o ochraně přírody, tak ty argumenty obstojí těžko.
Z natáčení filmu Cesta do lesa
Jaké je tedy poselství Cesty do lesa? Chraňme vše živé?
Cesta z města byla velká romantika o Pražákovi na vesnici. Má za sebou nějaké kontíčko, je v pohodě a na tu vesnici si jede užít. Teď je tam už dlouho, stálý příjem programátora je pryč. Koupil chalupu, peníze cpe do baráku a pracuje jako lesní dělník. Práce je ale nejistá, jeho žena chystá jakési houbové seance, kterými také moc nevydělá. Nakonec zjišťují, že starat se o své živobytí na vesnici není vůbec jednoduché.
Tedy, že být ekologem je luxus.
Do jisté míry ano. Je luxus bydlet na vesnici a myslet si, že to půjde samo. Druhá a neméně důležitá linka filmu se soustředí na fakt, že drtivá většina českých lesů je státních a můžeme do nich chodit. Což je v rámci Evropy skutečně luxus. Na západě je celkem běžné, že si musíte koupit do lesa vstupenku. Nasbíráte si houby a musíte za to zaplatit majiteli. A pak existují země, kde jsou ty lesy úplně oplocené a nedostanete se do nich.
Z natáčení filmu Cesta do lesa. Zleva Tomáš Vorel starší, Eva Holubová, Bolek Polívka, Tomáš Vorel mladší
A u nás podle vás hrozí to samé?
Nikdo si tady neuvědomuje, že se tu možná připravuje privatizace a existuje reálná možnost, že do lesa jednou bude vstup zakázán. Je důležité si uvědomit, že les je vzácnost. Jen aby to prozření nepřišlo pozdě.
Jak se natáčí s otcem? Je výhodou, že spolu pracujete tak často?
Má to svá pro a proti. Čím jsem starší, tím méně to beru jako zábavu, ale přemýšlím o tom jako o okrajovém druhu živobytí. Pozice herce je hrozně zvláštní. Žije pod neustálými příkazy, co má dělat. Protože to není moje profese, občas si říkám, jestli mi to za to stojí, že mi někdo v šestadvaceti říká, jak se mám otočit, jestli se mám holit nebo kdy mám kam přijít. Ale jde spíš o to, že natáčení bylo dlouhé a v drsných podmínkách. Teď už je všechno zapomenuto a těším se na premiéru.
Nabyl jste nové zkušenosti z lesnictví. Co si myslíte o sporu kolem kůrovce na Šumavě?
Samozřejmě nemám dostatečné vzdělání na to, abych mohl ten spor posoudit kvalifikovaně. Na druhou stranu jsem s lidmi z oboru nějaký čas strávil. Jde ve skrze o to, že ani na Šumavě už nejsou původní lesy a není divu, že se nedokážou samy bránit. Příroda na Šumavě je jistě unikátní, ale postižená nezdravou lidskou činností. Z mého skromného pohledu je tak třeba přírodě nejdřív trochu pomoct, než se s tím, co jsme jí provedli, dokáže vypořádat sama.
