Vyhlášení dvou cen pro nepřítomný Ortel pořadatelé okořenili výstupem Tomáše Matonohy v roli dalajlámy, což byla sice víc úlitba případně nespokojeným aktivistům v sále než nějaký hrdinný postoj, ale aspoň něco.
Fanoušci Ortelu porušili pravidla hlasování, tvrdí organizátoři Slavíka |
Jenže už v neděli ráno bylo vše jinak. Těžko hledat mírnější výraz... Český slavík si letos prostě opravdu nadělal do vlastního hnízda. Pořádající agentura Musica Bohemica vydala prohlášení, že fanoušci Ortelu porušili zásady fair play a kapele i jejímu zpěvákovi tedy započítali stejný počet bodů jako v loňském ročníku.
Oč šlo? Na Facebooku se objevila stránka Tomáš Ortel Českým slavíkem 2017, kde se burcovalo právě za zvolení zpěváka Ortelu. A to včetně návodu, že na druhé a třetí místo v hlasování (za něž hudebníkům připadne sice méně, ale přesto další body do celkového pořadí) mají dávat méně známá jména, aby vítězství nikdo neohrozil.
To je samozřejmě na hraně etiky a nějaký zásah organizátorů byl nejspíš na místě. Ale proč nevyloučit kapelu úplně? A hlavně – proč tenhle problém nezveřejnit už v době vyhlášení? Dotklo by se to lesku galavečera? Asi ano, ale nedotýká se ho to zpětně více?
Opakuje se tedy obdobný scénář jako s vyloučením Joakima Brodéna před začátkem hlasování, které bylo především velmi špatně „odkomunikované“.
Nejspíš se vše odehrálo podle regulí, které si organizátoři Slavíka jakožto soukromého podniku samozřejmě určují sami. Ale z neobratnosti jejich postupu zůstává pachuť. A co na tom, že tentokrát především u fanoušků kontroverzní skupiny.
Obvinit v době sociálních sítí kohokoliv z agitace pro některou z kapel je přece tak snadné. A tvářit se, že jinak nikdo nehlasuje vícekrát, což v současnosti znamená z více než jedné SIM karty, je navíc prosté pokrytectví.
Efekt bude obdobný jako třeba u voleb, jejichž výsledek také přijde mnohým nepřijatelný – vyrábíme si tu laciné mučedníky. Z člověka, který ze všech telefonů, co jich v rodině mají, odeslal podle návodu hlasy Ortelu, se v jeho vlastních očích stává odbojář rozměru Tří králů. A to asi není něco, co chceme.
Důsledky to však bude mít i pro anketu samotnou. Pořádající agentura se ve svém prohlášení zaštiťuje tím, že cílem je „vytvořit co nejobjektivnější obraz obliby zpěváků, zpěvaček a hudebních skupin v české populární hudbě“. Čemuž lze věřit, ale ve chvíli, kdy se začnou rušit započítané hlasy a oznamuje se to až ex post, se není co divit výkřikům jako – přeci někdo neohrozí Káju, který bude zlatý i třicet let po smrti.
A z druhé strany zaznívá: Jste bídáci, zničili jste snahu patnácti tisíc skutečných fanoušků. Co když to bylo schválně? Žabomyší diskuse nad průměrnou kapelou, řekne si leckdo, ale reputace Českého slavíka úpí v koutě. A nejhorší na tom je, že vlastně úplně bezdůvodně.
