Podle posledních výsledků společnosti Mediaprojekt, který se uskutečnil ke konci minulého týdne, si denně stanici 106,5 FM naladí 118 tisíc posluchačů, jednou týdně pak 201 tisíc posluchačů.
"Jde zároveň o historické maximum poslechovosti. Také bych vyzdvihnul, že jsme nabrali nejvíce posluchačů ze všech českých stanic vůbec," upřesnil šéfredaktor Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý.
| Český rozhlas Brno: (Naladíte jej na vlnách 106,5 a 93,1 - Brno; 87,9 - Jihlava; 93,6 - Hodonín; 97,3 - Znojmo; 97,5 - Zlín; 107,3 - Uherský Brod; 558,0 kHz - Broumov) * vysílá 13 hodin denně * nejposlouchanější doba: 7 - 9; 12 - 15 hodin * denně jej naladí 182 tisíc lidí * týdně jej naladí 201 tisíc lidí * pro 107 tisíc lidí se jedná o nejoblíbenější stanici * průměrná doba poslechu: 188 minut denně Poslechovost rádií na jižní Moravě * Kiss Hády poslouchá 142 tisíc lidí * ČRo Brno poslouchá 118 tisíc lidí * Rádio Jih poslouchá 73 tisíc lidí * Rádio Krokodýl poslouchá 77 tisíc lidí * Rádio Proglas poslouchá 37 tisíc lidí * Rádio Brno Valc poslouchá 53 tisíc lidí * Rádio Vranov - výsledky nezveřejněny |
Nové schéma
Brněnský rozhlas vsadil na nové schéma, které funguje od 1. července letošního roku. Velké změny nastaly zejména ve výběru hudby a zařazení více kontaktních pořadů. "Chceme být stanicí pro lidi. Existuje mnoho posluchačů, kteří se cítí být sami a bez kontaktu se světem," zdůrazňuje výhodu živého vysílání Ostrý.
V hudební dramaturgii dostala nejvíce prostoru dechová a lidová hudba. Dalo by se očekávat, že věk dosavadní cílové skupiny 40 - 50 let se ještě zvedne. Podle Ostrého se tak nestalo: "Cílová skupina zůstává zhruba stejná, ale víme, že se nám zvedlo procento i mladších posluchačů."
Větší pokrytí. Výhoda?
Číselný úspěch Českého rozhlasu Brno je jasný. Na rozdíl od zbytku jihomoravských stanic má výhodu ve větším počtu vysílačů. Zatímco "vítězné" Kiss Hády uslyší zájemci pouze v Brně a nejbližším okolí, Český rozhlas Brno zasahuje a překračuje hranice celého kraje. Nárůstem posluchačstva z Vysočiny či Zlínska se stanice ani netají. Právě naopak, z venkova se rekrutuje velká část jeho posluchačů.
"Brněnské studio má s vyšším počtem vysílačů jednoznačnou výhodu, ostatní brněnské stanice na Zlínsku, Hodonínsku, Břeclavsku, Uherskohradišťsku, Třebíčsku, Znojemsku nebo Jihlavsku neuslyšíte. Ovšem tuto výhodu mají studia Českého rozhlasu ve všech krajích," konstatuje Radek Dresler, ředitel magazínu RadioTV.
Regionální zaměření
Brněnské studio se jednoznačně drží základních programových cílů pro letošní rok, které najdou zájemci na internetových stránkách Českého rozhlasu - vytvářet zpravodajství a publicistiku regionálního charakteru, v hudebním formátu respektovat většinového posluchače a odlišit se od privátních rádií.
"Český rozhlas Brno vsadil na lidovky a dechovku a podle očekávání se mu to osvědčilo. Smutným faktem je, že český národ ještě stále přežívá jednou nohou v temné minulosti, o čemž svědčí v první řadě obrovský úspěch Rádia Blaník postaveného na českých hitech 70. a 80. let," říká Radek Dresler. Z dalších regionálních studií je podle něj zajímavé vysílání Reginy, Olomouce nebo Ostravy, který se však nelíbí seniorům.
"Vzhledem k tomu, že mladí mají k veřejnoprávnímu rozhlasu obecně nedůvěru, nejsou jejich výsledky nijak oslnivé. Naproti tomu "jižní klika" ČRo - tedy studia v Brně, Budějovicích a Plzni se drží osvědčeného modelu a dechovka si svou posluchačskou obec najde spolehlivě," dodává k brněnským programovým změnám Radek Dresler.
