GLOSA: Veteráni i naděje bigbítu doputovali do Lucerny ze Slovenska

  • 0
Byl to hodně vzpomínkový večer – hrály se písně Rolling Stones i rokenroly z padesátých let. Nicméně Československý beat festival v neděli ve Velkém sále pražské Lucerny představil i mladou krev, konkrétně dvě kapely, jež uspěly v klání devadesáti souborů. A rozhodně bylo co poslouchat.

Kdosi nedávno nadhodil kacířskou myšlenku, že prvorepublikové „filmy pro pamětníky“ už dnes technicky vzato vlastně pro pamětníky nejsou. Obnovený Československý beat festival si tento přídomek klidně může připsat. Protože pamětníků původních festivalů před půl stoletím se zde potkala řada jak na scéně, tak pravděpodobně i v publiku.

Za veterány, kteří na stejném pódiu vystupovali už na dávném prvním ročníku přehlídky, tedy před jednapadesáti roky, byla označena slovenská kapela The Buttons. A vskutku i nyní pánové v letech do Lucerny přinesli hudbu, jež nezapřela avizovanou lásku k Rolling Stones. Tu navíc skupina potvrdila i zařazením skladby Ruby Tuesday (v trochu rozpačitém pojetí) a výborně přijaté Satisfaction.

Také jejich vlastní píseň Wake Up zněla, jako by v šedesátých letech vznikla na britských ostrovech a moc povedená byla i soudobá skladba, vzpomínka na zesnulého baskytaristu.

Ještě hlouběji do historie se ponořil Pavel Sedláček se svou skupinou Cadillac. „Elvis Presley, Chuck Berry, Fats Domino… všichni mrtví!“ vyjmenovával zpěváky, jejichž písně zařadil. „A já se taky necítím dvakrát dobře,“ dodával Sedláček s humorem. A skutečně zněly jen rokenroly z padesátých let, namátkou Jailhouse Rock, Johnny B. Goode, skvělé Blue Monday Fatse Domina.

Ale nebyl to večer jenom vzpomínkový. Jak už bylo řečeno, pořadatelé festivalu se letos rozhodli vyhlásit soutěž současných kapel. Přihlásilo se jich devět desítek a do Lucerny se dostaly dvě – vítězná hardrocková parta The Gang z Bratislavy a těsně druhá Karol Komenda Group.

Vítězové soutěže večer zahajovali a byl to start, který nasadil laťku hodně vysoko. Kapelu vede kytarista Vadim Bušovský, známý také ze skupiny Dorian Gray, ale poznávacím znamením je zpěvačka Dorota Dutková. Hlasem i zjevem jako by právě přišla z legendárního Woodstocku. Karol Komenda Group je trio, které oproti svým rockově výbušným kolegům zní v rámci žánru o něco progresivněji. Další milé překvapení večera.

Jedním z vrcholů se potom stalo vystoupení Petera Lipy s Blues Bandem Luboše Andršta. Zněl standard Broadway, Lipovy slovenské bluesovky i česká píseň s textem Pavla Kopty. Kromě toho, že to byl muzikantsky hodně ryzí set, zároveň potěšilo, že těch několik písní nebylo přeřvaných. Což se o některých dalších kapelách říct nedalo. A jak se jednotliví účinkující střídali v rychlém sledu, v prvních řadách to chtělo skoro špunty do uší.

Dále se během večera představila brněnská kapela Progres 2, již na pódium uvedl Miroslav Donutil (zbytek večera si užívající jako zanícený divák), pražská skupina Markýz John i Tichá dohoda, která větší část svého setu postavila na skladbách ze své aktuální desky Hlasitá revoluce.

Dohromady šlo o večírek plný fajn muziky, byť nabitý možná až příliš a na sluchové ústrojí návštěvníků opravdu náročný. Legendy i naděje rockové scény však ostudu neudělaly. Festival pokračuje na stejném místě také v pondělí. V rámci večera nazvaného Starci na Chmelnici vystoupí Dybbuk, Garage a Tony Ducháček, Abraxas, The Plastic People of the Universe a Jasná páka.