Interaktivní expozice bude páteří české účasti na nadcházející světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aichi, která začne 25. března a potrvá do 25. září.
"Jako byste v šatně viděla odložené housle - chybí jim koncertní pódium a nemůžete si na ně zahrát," trochu posmutněle obhlíží zatím nevyužité objekty výtvarník Petr Nikl, autor výstavní koncepce a některých z celkem šestnácti exponátů ve fantaskní zahradě. Ta je českým vkladem na Japonci zadané téma moudrost přírody.
"Je to orchestřiště nástrojů určených ke hře, proměnlivá konstelace zvuků, světel, barev. K přírodě se vracíme nástroji fungujícími na jednoduchých principech. Nástroje čekají v mlčenlivosti, jak se s nimi naloží. Jsou to prostředky ke vzájemné komunikaci, aby návštěvníci cítili, že se s nimi počítá - zda zkusí tón, pootočí zorným polem kaleidoskopu, rozezní megafon. Je to otevřený prostor s nekonečnem možností, v němž asi nelze mít stejné zážitky," podotýká výtvarník.
Návštěvníka do fantaskní zahrady dovede z venkovního prostoru jakási obří housenka, jejímiž tmavými útrobami dojde až do osvětleného prostoru s bazénem. Předtím však jeho obraz zachytí čočka, která nového příchozího promítne návštěvníkům uvnitř expozice.
Součástí bazénu, jehož dno kryjí zrcadla, budou tři zvukové nástroje: vodní klavír, jehož prodloužená kladívka budou na hladině vytvářet obrazce a přenášet je na stěny, vodní harmonium, jehož píšťaly budou umístěné ve vodě, a konečně Kapkostroj Milana Caise, který lze spustit pumpováním, načež kapky padající vody rozeznějí činely.
Další hudební svody budou návštěvníka čekat na schodišti - může rozeznít Zvuky kamenů Martina Janíčka, což je sestava dvanácti desek ze žuly či břidlice, nebo jeho dřevěný překližkový megafon - stačí do něj zakřičet a zvuk popřípadě regulovat klapkami. Ke hře láká i Orloj snivců Jaroslava Kořána, kaleidoskop Petra Lorence či Dešťová kapsle Ondřeje Smeykala, v níž se po zatáhnutí provazem přesýpají jehlice a kamínky.
"Možná, že to, co je na tomto konceptu české, se ukáže až později: smysl pro absurdní humor, hudební zázemí a poetika, která je docilována obyčejnými, jednoduchými prostředky," uvažuje nad "českostí" zahrady Petr Nikl.
