Kefka? Povala? Bocian? Dnešní děti mají pocit, že přiletěli Marťani, když uslyší slovenštinu. Netuší, že kefka je kartáček, na povale se v noci spí a bocian hnízdí na komíně. Slovenská autorka a ilustrátorka Mária Nerádová vystudovala ve Zlíně, s průnikem obou jazyků má své zkušenosti. Vtělila je do česko-slovenského obrázkového slovníku, pod názvem Jak velbloud potkal ťavu ho vydává Albatros.
"Dívat se na pohádku Křemílek a Vochomůrka mě bavilo stejně ako pozerať rozprávku Kremienok a Chocholúšik," vzpomíná Nerádová na své dětství. Sama má jak české, tak slovenské kořeny.
"Mrzelo mě, že si české a slovenské děti přestávají rozumět," vysvětluje důvody, které jí vnukly tvorbu slovníku. Společně se slovenskými i českými přáteli vybrala nejzákeřnější slova, která se řeknou úplně jinak. Třeba jako ťava z názvu.
