Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Máme literární centrum, sláva. Ale k čemu vlastně je? Už čelí kritice

  11:54aktualizováno  11:54
České literární centrum mělo zahájit svou činnost na začátku ledna. Prozatím je však vše ve fázi příprav. Potřebuje vůbec domácí literatura pomoc a je toto ten nejlepší možný způsob?

Patnáct tisíc návštěvníků si našlo cestu na letošní Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Záměr vytvořit organizaci pro podporu domácí literatury a bohemistiky oznámilo ministerstvo kultury loni v září. Jeho realizace však byla v plánu už od roku 2010, jen pro ni vždycky chyběly finance i politická vůle, říká ministr kultury Daniel Herman. Hlavní oblasti, které si s činností Českého literárního centra (ČLC) spojuje on, jsou především šance pro zahraniční překladatele a bohemisty navštívit Česko v rámci stipendijních pobytů, obecná podpora čtenářské kultury u nás i zahraniční bohemistika.

Poslední oblast pak Hermana trápí nejvíce: „Její pozice kontinuálně slábne. Češtinu vytlačují na univerzitách ‚větší‘ jazyky. Přitom bez zahraničních bohemistů se česká literatura neobejde. Oni vyvážejí českou literaturu, potažmo kulturu do světa, oni ji vsazují do evropského a někdy i světového kontextu,“ vysvětluje založení organizace, která má laicky řečeno fungovat hlavně jako státní reklamní agentura české literatury.

Knihy už neplní stránky novin

Ačkoliv bude České literární centrum sídlit v Praze, jako jeho zastřešující organizace byla vybrána Moravská zemská knihovna (MZK). Ta ovšem sídlí v Brně. Nabízí se otázka, zdali by nebylo vhodnější zvolit instituci, která se nachází v hlavním městě. Ředitel MZK Tomáš Kubíček to však vysvětluje tím, že jsou v současné době institucí, která v rámci Česka realizuje nejvíce aktivit souvisejících s prezentací literárního života. Navíc dle jeho slov může centru nabídnout kontakty, které by jinak muselo znovu pracně navazovat. Ať už jde o síť veřejných knihoven, veletrhy nebo nakladatele.

Post šéfa ČLC obsadí Petr Janyška, který čtyři roky vedl České centrum ve Varšavě, kde se taktéž snažil prosadit práci českých spisovatelů. V současné době dokončuje svou činnost v polské metropoli a podle informací ministerstva kultury by měl na svou pozici nastoupit na začátku února. Faktem však zůstává, že centrum mělo podle původních informací svou činnost zahájit už v lednu a o zpoždění nikdo veřejnost neinformoval.

Konkrétní aktivity, na kterých se bude ČLC podílet, se tak teprve rýsují. Janyška některé prozradil už teď: „Ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou se budeme podílet už za dva roky na veletrhu v Lipsku. Převezmeme také bohemistickou Překladatelskou soutěž S. Roth, která běží v řadě evropských zemí a má napomoci objevit nové mladé překladatele z češtiny.“

Logicky se také nabízí otázka, jakým způsobem plánuje dostat české knihy do zahraničí. „Úspěch knihy v cizině je taková triáda autor – překladatel – nakladatel, bez dobrého překladu se sebelepší autor neuplatní. Jsou země, kde najdete řadu překladatelů, v jiných se bohemistiky na univerzitách zavírají a bez nějakého přispění může být o překladatele z češtiny nouze,“ popisuje.

Poslouží finský i norský vzor

Při hledání inspirace vychází Janyška z toho, že je Česko typickým příkladem menší země s neobvyklým jazykem, kterým mluví pouze deset milionů lidí. Jako dobrý příklad mu tak poslouží Finsko, Norsko nebo Nizozemsko.

Petr Janyška je prozatím jediný člověk, se kterým je činnost ČLC spojována. Na otázku MF DNES, kdo další usedne v radě centra, prozatím odpovídat nechce, což by až tak nevadilo, kdyby byl prosinec 2016. Jenže je leden 2017 a hodilo by se, aby státní instituce od svého samého začátku měly jasno v tom, kdo je vede. Janyška však ujišťuje, že mezi členy centra budou profesionálové, kteří mají co do činění s literaturou.

Mezi největší kritiky projektu patří spisovatelka Petra Hůlová nebo překladatelka Doris Kouba. Ministerstvu kultury vyčítají klientelismus, Asociaci spisovatelů, která je dle slov Hůlové s činností centra spojená, zase naivitu. Básník Ondřej Lipár z Asociace spisovatelů však podotýká, že s centrem se ještě žádné jednání o spolupráci nekonalo. Pokud se tak stane, přivítají ji. Mluvit by chtěli především o vzniku prostoru pro živou literaturu a založení státního fondu pro literaturu.

Česko je plné talentovaných spisovatelů s příběhy, které si zaslouží překročit domácí hranice. A pokud se stát snaží jim pomoct, bylo by vhodné přistoupit na jednání. Samozřejmě však bude potřeba velmi bedlivě sledovat, zda centrum literaturu opravdu podporuje, pečlivě selektuje a nezůstává pouze u zkostnatělé propagace autorů a myšlenek, o které není zájem ani doma.




Nejčtenější

Zemřel režisér Miloš Forman, tvůrce oscarového Amadea

Miloš Forman na snímku z roku 2004 při přebírání jedné z mnoha cen, kterých se...

Filmový režisér Miloš Forman, držitel dvou Oscarů za nejlepší režii a také otec dvou párů klukovských dvojčat, zemřel v...

VIDEO: Nahé ženy jsou u nás naposledy. Organizátoři lákají i na orgasmy

Na výstavě Voayer ukazují dívky vše, co se ukázat dá

Voayer: Poslední výstava skutečných nahých žen. Nekompromisní název láká diváky na kontroverzní výstavu, která k nám...



Doutník, sklenku a třikrát ho...o, vyzval DeVito k vzpomínce na Formana

Danny DeVito a Jack Nicholson ve slavném Formanově snímku Přelet nad kukaččím...

Edward Norton, Danny DeVito, Jim Carrey i Antonio Banderas. Největší osobnosti Hollywoodu vyjádřily smutek nad odchodem...

Formana už pochovali. Všichni jsme jeho děti, míní režisér Jiří Strach

Miloš Forman

Poslední rozloučení s režisérem Milošem Formanem se konalo v neděli na místním hřbitově v americkém městě Warren, kde...

GLOSA: Ani na masáž nebyl čas. Ivanka Trumpová baví naivitou

Ivanka Trumpová v Bílém domě (3. února 2017)

Ivanka Trumpová přepisuje pravidla úspěchu. Respektive si to myslí. Loni vydala knihu, ve které ženám radí, jak si...

Další z rubriky

RECENZE: Mussolinimu se růžový závod nelíbil, muži na kolech však jedou dál

Dobojováno. Šampion Gira 1909 Luigi Ganna je první zleva, vedle něj stojí třetí...

Mohlo by se zdát, že to bude nuda. Popisovat putování horami, nížinami i městy, k němuž se jednou za rok shromažďují...

RECENZE: Sto procent. Ruský gentleman okouzluje stejně jako celý příběh

Moskevský Hotel Metropol na dobovém snímku

Hrabě Alexander Rostov měl v roce 1922 štěstí. Zachránilo ho pár vysoce postavených kamarádů, takže revoluční tribunál,...

RECENZE: Petra Hůlová má povedený návod, jak lze převychovat muže

Spisovatelka Petra Hůlová

Nová próza Petry Hůlové Stručné dějiny Hnutí láká už obálkou. Zaťatá pěst vypadá výhružně. Na koho míří? Na muže. Na...

emimino-diskuse
emimino-diskuse

Je fajn si občas s někým popovídat o tom, co vás trápí. S námi v tom nejste sami.

Najdete na iDNES.cz