Záměr vytvořit organizaci pro podporu domácí literatury a bohemistiky oznámilo ministerstvo kultury loni v září. Jeho realizace však byla v plánu už od roku 2010, jen pro ni vždycky chyběly finance i politická vůle, říká ministr kultury Daniel Herman. Hlavní oblasti, které si s činností Českého literárního centra (ČLC) spojuje on, jsou především šance pro zahraniční překladatele a bohemisty navštívit Česko v rámci stipendijních pobytů, obecná podpora čtenářské kultury u nás i zahraniční bohemistika.
Poslední oblast pak Hermana trápí nejvíce: „Její pozice kontinuálně slábne. Češtinu vytlačují na univerzitách ‚větší‘ jazyky. Přitom bez zahraničních bohemistů se česká literatura neobejde. Oni vyvážejí českou literaturu, potažmo kulturu do světa, oni ji vsazují do evropského a někdy i světového kontextu,“ vysvětluje založení organizace, která má laicky řečeno fungovat hlavně jako státní reklamní agentura české literatury.
Knihy už neplní stránky novin
Ačkoliv bude České literární centrum sídlit v Praze, jako jeho zastřešující organizace byla vybrána Moravská zemská knihovna (MZK). Ta ovšem sídlí v Brně. Nabízí se otázka, zdali by nebylo vhodnější zvolit instituci, která se nachází v hlavním městě. Ředitel MZK Tomáš Kubíček to však vysvětluje tím, že jsou v současné době institucí, která v rámci Česka realizuje nejvíce aktivit souvisejících s prezentací literárního života. Navíc dle jeho slov může centru nabídnout kontakty, které by jinak muselo znovu pracně navazovat. Ať už jde o síť veřejných knihoven, veletrhy nebo nakladatele.
Post šéfa ČLC obsadí Petr Janyška, který čtyři roky vedl České centrum ve Varšavě, kde se taktéž snažil prosadit práci českých spisovatelů. V současné době dokončuje svou činnost v polské metropoli a podle informací ministerstva kultury by měl na svou pozici nastoupit na začátku února. Faktem však zůstává, že centrum mělo podle původních informací svou činnost zahájit už v lednu a o zpoždění nikdo veřejnost neinformoval.
Konkrétní aktivity, na kterých se bude ČLC podílet, se tak teprve rýsují. Janyška některé prozradil už teď: „Ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou se budeme podílet už za dva roky na veletrhu v Lipsku. Převezmeme také bohemistickou Překladatelskou soutěž S. Roth, která běží v řadě evropských zemí a má napomoci objevit nové mladé překladatele z češtiny.“
Logicky se také nabízí otázka, jakým způsobem plánuje dostat české knihy do zahraničí. „Úspěch knihy v cizině je taková triáda autor – překladatel – nakladatel, bez dobrého překladu se sebelepší autor neuplatní. Jsou země, kde najdete řadu překladatelů, v jiných se bohemistiky na univerzitách zavírají a bez nějakého přispění může být o překladatele z češtiny nouze,“ popisuje.
Poslouží finský i norský vzor
Při hledání inspirace vychází Janyška z toho, že je Česko typickým příkladem menší země s neobvyklým jazykem, kterým mluví pouze deset milionů lidí. Jako dobrý příklad mu tak poslouží Finsko, Norsko nebo Nizozemsko.
Petr Janyška je prozatím jediný člověk, se kterým je činnost ČLC spojována. Na otázku MF DNES, kdo další usedne v radě centra, prozatím odpovídat nechce, což by až tak nevadilo, kdyby byl prosinec 2016. Jenže je leden 2017 a hodilo by se, aby státní instituce od svého samého začátku měly jasno v tom, kdo je vede. Janyška však ujišťuje, že mezi členy centra budou profesionálové, kteří mají co do činění s literaturou.
Mezi největší kritiky projektu patří spisovatelka Petra Hůlová nebo překladatelka Doris Kouba. Ministerstvu kultury vyčítají klientelismus, Asociaci spisovatelů, která je dle slov Hůlové s činností centra spojená, zase naivitu. Básník Ondřej Lipár z Asociace spisovatelů však podotýká, že s centrem se ještě žádné jednání o spolupráci nekonalo. Pokud se tak stane, přivítají ji. Mluvit by chtěli především o vzniku prostoru pro živou literaturu a založení státního fondu pro literaturu.
Česko je plné talentovaných spisovatelů s příběhy, které si zaslouží překročit domácí hranice. A pokud se stát snaží jim pomoct, bylo by vhodné přistoupit na jednání. Samozřejmě však bude potřeba velmi bedlivě sledovat, zda centrum literaturu opravdu podporuje, pečlivě selektuje a nezůstává pouze u zkostnatělé propagace autorů a myšlenek, o které není zájem ani doma.
