Jako první se v malém sále hotelu Thermal promítal film Tobruk režiséra Václava Marhoula. Film mohli festivaloví diváci vidět už v neděli, kdy ho tým nabídl v nové KV Aréně v nejvyšší dostupné kvalitě, takzvaném 4K formátu.
"O nedělní projekci byl obrovský zájem, nestačila ani osmisetmístná kapacita haly," popsal Marhoul pro iDNES.cz. - čtěte Velký film si žádá velké řešení, říká Marhoul o unikátní projekci Tobruku
Také středeční promítání si diváci užili, při odchodu ze sálu někteří režisérovi snímku dokonce děkovali. Syrové válečné drama je věnováno památce československých vojáků, kteří bojovali za druhé světové války v libyjském Tobruku. Film, který běží v kinech od loňského září, nedávno vyšel na luxusním trojdisku s řadou originálních bonusů.
Svých "pět minut slávy" si poté užila delegace k filmu Anglické jahody. Tragikomický příběh zpracovává téma počátku ruské okupace v srpnu 1968, látku dosud nezfilmovanou. "Rád bych poděkoval festivalu, že snímek do letošní přehlídky zařadil," řekl na pódiu před projekcí producent Anglických jahod Pavel Melounek.
To, že se letos do soutěže nepropracoval žádný český snímek, ho prý mrzí, není to však podle něj tím, že by vznikalo málo kvalitních snímků. "Nepotkalo se to časově. Na podzim bude mít premiéru pět nových filmů a některé z nich mohly mít šanci dostat se do soutěže," myslí si Melounek.
Producenta, který je podepsán pod filmy, jako jsou Snowboarďáci nebo Kanárek, podle jeho slov ještě víc překvapuje, že český zástupce nenašel cestu do soutěže dokumentárních snímků. "Za poslední dobu přitom vzniklo hned několik zajímavých dokumentů," poznamenává.
Za absencí českých snímků v soutěžích 44. ročníku MFF KV mohla podle Marhoula stát také ambicióznost režisérů, kteří jednoduše přihlásili svůj film na některý z větších "áčkových" festivalů, například v Torontu nebo Berlíně, a tím pádem už se nemohli ucházet o účast ve Varech.
"Je to jeden z důvodů," potvrzuje programová ředitelka festivalu Julietta Sichel. Dalším kritériem, kterým se komise při výběru filmů do soutěže řídí, je podle jejích slov mezinárodní sdělnost a umělecké kvality filmu. "Žádný z nových českých snímků letos těmito nároky neprošel," popsala Sichel.
Nedodržený slib a dva nové dokumenty
České filmy se tak letos mohou ucházet alespoň o diváckou přízeň. Dalším z nich, který se v půlce festivalu divákům představí, je Nedodržený slib režiséra Jiřího Chalupského s Ondřejem Vetchým v jedné z hlavních rolí. Snímek, který vešel do kin v červnu, vypráví skutečný příběh slovenského Žida Martina Friedmanna, který se během druhé světové války skrýval před nacisty.
Téma holokaustu zpracovává také nový dokument Pavla Štingla Ghetto jménem Baluty, který se na festivalu představí ve středu v podvečer. Následovat bude představení a projekce dokumentu Jan Klusák - Axis Temporum. Černobílý snímek zastihuje hudebního skladatele Jana Klusáka mezi 70. a 75. rokem života v nesmírné vitalitě, šarmu a vtipu.
Až na dokument o Klusákovi zachycují všechny dnešní snímky z české produkce historická témata - je to náhoda, nebo trend? "Spíš bych v tom viděl shodu okolností. Ale je pravda, že vlivem komunismu cítíme možná jistý deficit a historickými snímky se vyrovnáváme se svou minulostí," soudí Marhoul.
