Desetičlennou vedoucí skupinu filmů roku doplní také dva vzájemní soupeři z lednových dní, komedie Jak básníci neztrácejí naději a Kameňák 2.
Ovšem kromě zjevení jménem Snowboarďáci, jež za osm týdnů přivedlo do kin bezmála půl milionu lidí, zrodilo generační kult nových hvězd Vojtěcha Kotka a Jiřího Mádla a znovuobjevilo žánr komedie pro mladé, se nic vyloženě převratného neodehrálo.
Nejvyšší dvě příčky žebříčku celoroční návštěvnosti budou patřit třetím dílům amerických sérií, snímkům Pán prstenů - Návrat krále a Harry Potter a Vězeň z Azkabanu, na „bronz“ zatím aspirují bitevní Troja, Hřebejkův film vyslaný za Oscarem, Snowboarďáci či Shrek 2, jenž znovu stvrdil rostoucí oblibu animovaných příběhů pro každý věk. O konečném pořadí rozhodnou poslední dny roku.
Vcelku solidní letošek předpokládá, že deset let po pádu návštěvnosti připisovaném startu Novy se křivka vrátí alespoň na úroveň roku 1994, jíž se s 12 miliony diváků dotkla již loni.
Také tržby, které v roce 2003 poprvé převýšily miliardu korun, by měly zůstat vysoké - jen za první tři čtvrtletí letošního roku už činily 820 milionů. A nadpoloviční podíl na divácích i penězích si opět připíšou multiplexy, tedy vícesálová kina, kterých v celém Česku zatím působí patnáct.
Nicméně většina domácích novinek se jen loudala za hlavním polem diváckého zájmu a ani na poli výročních cen Český lev, které vyhlásí své nominace v únoru a vítěze v březnu, nebude přílišná tlačenice. Nad sto tisíc diváků se dostaly už jen dva tituly s hvězdným hereckým obsazením, sitkomová komedie Pánská jízda a studie vztahů Duše jako kaviár.
Svorně kolem šedesáti tisíc diváků si vybojovaly oba tituly provázené spíše nádechem senzace než uznáním, detektivka Bolero a erotická mozaika Post coitum, padesátitisícové hranice návštěvnosti se dotkla komedie o fotbalových fanoušcích Non plus ultras - a ostatní filmy?
Vesměs zůstaly téměř nepovšimnuty: působiví, ale s publikem se naprosto míjející Mistři, úzce zacílená hororová parodie Choking Hazard, osobní výpověď Jana Němce o hranici života a smrti Krajina mého srdce, která však má omezenou distribuci, nadnárodně ctižádostivý Král zlodějů, nenápadně příjemné Silný kafe, čistě rodinná produkce Správce statku, vyumělkovaný Vaterland - Lovecký deník či přepis Páralových Milenců a vrahů, který za první tři týdny od premiéry oslovil na čtyřicet tisíc lidí, takže výraznější další nástup už sotva nastolí.
Do kin vstoupilo i několik dokumentů, mystifikační Český sen, ženský dvojportrét Ničeho nelituji nebo snímky promítané průkopnicky z DVD - jako Svěrákův medailon Tatínek a výprava do továren na krásu Ženy pro měny. Přinesly však vesměs spíše zajímavé zpestření než zásadní průlom.
Do českých filmových kronik tedy vstoupí rok 2004 jako éra, kdy se do kin chodilo a vcelku pilně točilo, jenže rodily se spíše kusé výkřiky, nápady, experimenty, provokace, rádobyudálosti a objevy Amerik než filmy plně profesionální. Jejich návrat snad slibuje rok příští.
