Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česká televize – jaká je a jaká být může

  11:53aktualizováno  11:53
Od stolu se dá zrušit všecko. Teoreticky by tedy mohla i Česká televize, podnik s třemi tisíci zaměstnanci, jenž si věčně stěžuje na málo peněz, zeštíhlet na šest techniků, kteří by ve třech směnách na dvou programech jen vyměňovali kazety. Všechny ostatní, od řidičů přes dramaturgy po účetní, lze přece najímat ze soukromých firem, řekne si laik. Nebo ne?
Tohle je samozřejmě příklad zcela krajní a záměrně kacířský, skutečností však zůstává, že Kavčí hory potřebují nejprve řadu změn řízených zdravým selským rozumem, bez řinčení posvátných hesel o nezávislosti, nedotknutelnosti a veřejné službě, než získají nárok na zvýšení koncesionářských poplatků. Pravda je, že zvyšování poplatků v souladu s inflační křivkou je způsob legitimní a rozumný.

Pravda také je, že spoustu svých činností vykonává ČT ze zákona a nemůže je prostě zrušit. Ale současně je známo, že každá veřejná televize na světě má ve srovnání s komerčními menší efektivnost.

Peníze, peníze...

Rozpočet České televize činí něco přes čtyři miliardy korun, z toho na výrobu programu jdou účetně asi tři miliardy. Jenže když se odečtou platy zaměstnanců, sociální a zdravotní dávky, platby telekomunikacím za signál a další položky, pak na tvorbu jako takovou zbývá kolem miliardy. Tolik lze vyčíst z Ročenky ČT 2000. Jinými slovy, většinu rozpočtu Kavčích hor pohltí provozní náklady.

"U nás je to přesně naopak, na provoz firmy padne nejvýš dvacet procent, osmdesát procent utratíme na výrobu pořadů," říká vedoucí soukromé firmy Febio Fero Fenič. Sporu není o ani tom, že komplex na Kavčích horách představuje zděděnou kletbu, nešťastné domy, kde začnou část prostoru tvoří nesmyslné chodby. Kolik se tu jen protopí a prosvítí!

Přebujelý aparát

Ročenka České televize za rok 2000 uváděla celkový počet zaměstnanců České televize zhruba 2800 lidí. Graf tu ukazuje, že se jejich množství, ač s drobnými výkyvy, trvale snižuje; v roce 1993 začínala ČT s více než čtyřmi tisíci lidmi. Přesto: řada profesí, režiséři či kameramani, je dávno "na volné noze", navíc rozvoj techniky by měl dávat výraznější možnosti, jak uspořit lidskou sílu. Realita všedního dne je nicméně následující.

Vyjede-li do terénu štáb privátní firmy, tvoří ho režisér, kameraman, zvukař a produkční, který většinou současně sedí za volantem. Pak přijede za takovým soukromým filmařem štáb ČT, a on se nestačí divit: kvůli pár jeho větám do pořadu typu Setkání s obrazovkou dorazí až deset lidi a několik řidičů.

Důsledkem "přelidnění" bývá i tematická nepřehlednost: jedna ruka neví, co dělá druhá, aktivity i pořady se překrývají. Například na karlovarském filmovém festivalu pracovalo pro ČT několik štábů - pro zpravodajství, Festivalové vteřiny, magazín Kavky, Filmopolis. Za zmínku stojí i zaměstnanecké výhody v ČT, od valorizací platů přes rekreace po stravování. Však si režiséři stýskají, že se jim lidé ze štábu chtějí vracet z natáčení "na Kavky" na oběd – tvrdí, že na to mají nárok.

Levněji raději ne!

Jistý producent ČT nedávno na pražském kopci vyvolal nevídanou bouři. Zadal jeden díl dramatického cyklu i s běžným rozpočtem určité produkci, ale ta prohlásila, že "za tak malé peníze" to udělat nejde. Producent tedy vyměnil produkci - v jiné to šlo. Proč se strhl povyk, když daný postup je v soukromém sektoru naprosto normální? Protože pak by o tu šikovnější produkci mohl žádat každý tvůrce a její "dražší" kolegyně by byly zbytečné. I proto se Kavčích horám přezdívá poslední ostrůvek socialismu.

"Stává se, že mám při natáčení na place víc lidí, než bych potřeboval," uznává režisér Zdeněk Zelenka. Dodává však, že vždy záleží na autoritě tvůrce, dokáže-li si prosadit svou, včetně složení štábu - jinak prý musí vzít zavděk "druhou ligou" v různých profesích.

Současně tvůrci poukazují na nepoměry při odměňování. Režisér, který si sám napíše či upraví i scénář, věnuje televiznímu filmu třeba rok života, za něj dostane v průměru 150 tisíc korun. Mikrofonista však mívá i tři tisíce denně a pomocný režisér jen za dobu natáčení až osmdesát tisíc, ač míra jeho odpovědnosti je nesrovnatelně nižší.

Kauza dramaturg

Ve srovnání s redukovanými stavy režisérů, zvukařů, kameramanů či střihačů se dosud jevila jedna profese nedotknutelnou - dramaturg. Nabízí se však otázka: Musí nutně být všichni dramaturgové zaměstnanci ČT?

Mnozí režiséři soudí, že i dramaturga lze najmout: lepší je prý vybrat si podle typu látky odborníka na komedii, ruskou klasiku či anglosaskou detektivku než dostat "přiděleného" člověka jen proto, že v ČT pracuje.

Dramaturgové z Kavčích hor se brání: "Změna postavení dramaturga povede k celkové změně charakteru titulů, oslabí se veřejnoprávnost a posílí komerčnost. Řada ekonomicky i kulturně náročnějších titulů tím bude ohrožena. Z řemesla dramaturga jako kulturní osobnosti zbude jen námezdní odborník na psaní a opravu scénářů. Zvítězí tendence, která se v televizi dlouhodobě prosazuje: rozhodovat o výběru titulů budou produkční, tedy ekonomové, a ne dramaturgové, případně umělci," říká dramaturg hrané tvorby Bedřich Ludvík.

Je však dramaturg v soukromé sféře opravdu pátým kolem u vozu? "Právě naopak," tvrdí producent Vladimír Darjanin, který pro ČT vyrábí cykly o umění. "Dramaturg – ovšem dobrý! – je základ. Připraví věci z padesáti procent, stojí mě hodně peněz, a přesto kdybych musel propouštět, s ním bych se loučil jako s posledním. Jenže dramaturg musí přesně vědět, co od něho chci, musí dostat jasné zadání, a to na Kavčích horách nemají. Jinak by si snad všimli, že je tam příliš retrolátek a také témat zaměřených do minulosti, příliš pořadů politických a nepraktických, příliš sáhodlouze mluvících hlav a překrývající se publicistiky," soudí Vladimír Darjanin.

K tomu ještě detail. Například pražské producentské centrum dokumentaristiky a publicistiky ČT má kromě šéfa pět tvůrčích skupin, čili pět vedoucích, k tomu redaktory a dramaturgy. Přesto sami málokdy vytvoří divácký pořad pro hlavní večerní čas na ČT 1. Ten naplňují spíše soukromí výrobci: Febio s Genem a Cestománií, Trajkov-Chrenovský s cyklem Předčasná úmrtí; dále zahraniční nákupy, ostravské studio či zpravodajci, neboť tam souběžně existuje redakce s obdobnou náplní.

Pozor, nejste jediní!

Přitom situace na trhu se mění, ČT už zdaleka není jedinou stanicí, která vysílá "lepší" věci. Televize HBO potvrdila, že mohla převzít Cestománii, že se zajímala o premiérové uvedení nových českých filmů či o přenos udílení Cen hudební akademie, který nakonec získala Nova. Prima zase letos přebírá slavnostní večer ze zlínského festivalu dětských filmů.

Konkurence se činí i na poli dovozu ze zahraničí: od stálého partnera ČT, britské veřejnoprávní BBC, nakoupila Nova soutěž či seriál pro děti. Nebo další řadu hitlerovského cyklu z německé ZDF, Hitlerovy ženy, už nechystá do vysílání ČT, nýbrž Prima.

Hvězdy a diváci

Z dob socialismu se v ČT občas vynoří názor, že ničeho a nikoho "nesmí být moc", tedy přesný opak hvězdného systému, na němž staví konkurence. Někdy se tváře třídí na "naše veřejnoprávní" a na "komerční", jindy se známá herečka doslechne, že si načas v ČT neškrtne, protože s ní už dávali úspěšný film, úspěšný seriál a ještě se objevila v reklamě. Zbytek světa uvažuje opačně: s hvězdou, která právě táhne, se rychle uzavře další smlouva, z obrazovky zmizí až ve chvíli, kdy už diváky nezajímá.

Jenže jaké slovo mají diváci, od nichž ČT peníze vybírá a ráda by vybírala i víc? Chová se k nim zvláštně. Publikum ČT stárne, přesto se pořady pro mladé nasazují do časů vhodných spíše pro seniory a pak se kvůli logicky nízkému zájmu ruší. Přibývá sportu, který prý spolehlivě láká, ač každé dítě spočítá, že polovinu populace tvoří ženy.

V ČT přetrvává sebevražedné elitářství ve výběru tváří i žánrů. Do debat jsou často zváni lidé z téhož okruhu spřízněných duší, kteří se zaručeně shodnou. Některé typy pořadů, třeba sitcomy, jsou dány šmahem do kletby, jiné jsou naopak přeceňovány. Přitom to zásadní, co televize veřejné služby odlišuje od komerčních, je kvalita každého díla, nikoli "vyšší" a "nižší" žánry. Jinými slovy, radši ať ČT vysílá dobrý sitcom než špatnou operu.

Co by Česká televize měla naléhavě udělat

* Důkladný průzkum publika. Ať ví, co od ní lidé čekají - to přece vůbec neznamená, že má jejich přání doslova plnit.
* Zjistit, co umějí soukromí producenti vyrobit levněji a lépe. Pak jim takovou práci zadat za průhledných a rovných podmínek.
* Vystavit se konkurenčnímu prostředí. S vědomím, že už není monopolním odbytištěm, musí se chovat jako každý jiný podnik.
* Myslet takříkajíc "za humna". Než jde pořad do výroby, nechť se zváží, zda stojí za dvě tři odvysílání jen v Česku. Tipovat, s čím se dá uspět nadčasově a nadnárodně a jak to umět prodat.
* Reagovat na odezvu. Slibný pořad vyprofilovat a posunout do lepších časů, slabý naopak. Mít vždy po ruce fenomén, "něco, o čem se mluví", což byl, leč v záporném smyslu, jen major Zeman.
* Nedělat zbytečnosti. Proč točit adaptace divadelních her, u kterých lze pořídit záznam zdařilého představení. Proč vyrábět seriál Černí baroni, když už existuje stejnojmenný film. Proč bojovat s estrádou či soutěží Novy vlastní estrádou a soutěží, proč se přetahovat o pokleslé komedie nebo obehrané archivy.

Co říká ředitel Jiří Balvín

* Ano, provoz je drahý, ale na rok 2002 už dáváme na tvorbu 1,7 miliardy! Je to maximální možné číslo, abychom opět nastartovali původní dramatickou seriálovou tvorbu. Na rozdíl od nás soukromí výrobci nemusí platit téměř jednu miliardu za šíření signálu!
* Ano, s popisem Kavčích hor jako nešťastného objektu plného chodeb vřele souhlasím.
* Ano, výjezdy zbytečně početných štábů bychom rádi redukovali, také případy, kdy se jejich činnosti překrývají, jsou samozřejmě chybné a rovněž to musíme napravit.
* Ano, jsem pro změnu systému odměňování. Určující musí být honorář tvůrců, tedy scenáristy a režiséra.
* Dramaturg je profese zcela nepostradatelná, ale souhlasím s tím, že nemusí být stoprocentně zaměstnancem ČT. Ovšem naprosto odmítám obavy z komercializace - budou rozhodovat dramaturgové!
* Průzkum mínění publika už děláme a snažíme se tomu program přizpůsobit. Souhlasím i v tom, že slibné pořady je třeba vyprofilovat a posunout do lepších časů. Postřehy, že ČT má příliš retrolátek či mluvících hlav, plně podepisuji!
Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z filmu Creed
Stallone jako Rocky se vrací do ringu, film Creed 2 chce i režírovat

Před dvěma lety si za vedlejší roli boxerského trenéra Rockyho Balboy ve filmu Creed vysloužil nominaci na Oscara. Sice ji neproměnil, ale Sylvester Stallone...  celý článek

Trailer k filmu Tvář vody
VIDEO: Kráska a netvor, s nimiž Guillermo del Toro vyhrál v Benátkách

Za Tvář vody, fantaskní pohádku pro dospělé, v níž se potkali Sally Hawkinsová a Michael Shannon, dostal režisér Guillermo del Toro v letošních Benátkách...  celý článek

Tři billboardy kousek za Ebbingem
VIDEO: Oscarový čekatel se jmenuje Tři billboardy kousek za Ebbingem

Snímek Tři billboardy kousek za Ebbingem, který do našich kin dorazí 15. února 2018, má festivalové ceny z Benátek, Toronta i San Sebastiánu a pověst jednoho z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.