KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ - MICHAL ŠANDA: Dopisy (dybbuk)
Autentické Havlíčkovy dopisy, které psal v 50. letech 19. století z Brixenu svému bratrovi Františkovi, prokládá Šanda svými "odpověďmi". Je to místy značně bláznivý dialog, jehož zásadním tématem není - jak by snad leckdo čekal - literatura či politika, nýbrž včelařství. Jinak si velmi zábavně "každý mele svou" podle svého naturelu. "Drahý příteli, tentokrát jenom telegraficky o včelách, dole před barákem stojí Hakl a opírá se o zvonek. Objevil nějakou putyku v Karlíně a je nadržený ji oprubovat." (Praha, 12. 5. 2008)
Michal Šanda (1965) - básník a prozaik, pracující s oblibou fiktivní metodou. Je například autorem "para-encyklopedie" Blues 1890-1940 (2000). Spolu s Ivanem Wernischem a Milanem Ohniskem napsal společnou sbírku Kecanice (2006).
MARTIN VOPĚNKA: Pátý rozměr (Kniha Zlín)
Některé čtenáře originální, napínavý i psychologicky propracovaný román zaujme poutavým poznáváním odlehlých oblastí naší planety, konkrétně vysokohorské argentinské "puny"; jiní jej budou vnímat jako vzrušující výpověď o dokonalém zločinu rituálního původu. A další se ponoří do Vopěnkovy nové filozofické teorie o stavu našeho bytí v tomto světě, o vzniku a původu vesmíru, o podstatě života.
Martin Vopěnka (1963) - česky píšící židovský spisovatel, cestovatel, nakladatel, publicista. Vystudoval jadernou fyziku. Debutoval roku 1989 novelou Kameny z hor.
JAN RUPP: Ostřinec (Argo)
Ocelové město. Špína, chudoba a beznaděj. To se asi ve spojitosti s ostravskou aglomerací vybaví každému, kdo ji dosud neměl možnost navštívit. S podobnými představami přijíždí na výlet do Ostřince, hornického města někde u severních hranic, také hlavní hrdina Boris. Do města, kde už nic nepřipomíná bývalý blahobyt, ale jehož obyvatelé nikdy neztratili svou hrdost pramenící ze zašlé slávy.
Jan Rupp (1975) - byl odjakživa fascinován prostředím dělnického světa, prošel řadou dělnických profesí. Vystudoval Fakultu sociálních studií, pracuje v oblasti řízení lidských zdrojů.
VÁCLAV CHOCHOLA: Jako vrána na Beckhama (Odeon)
David Kram je milionář zakutaný v jednom nuselském činžáku. Osídlil ho po šesti letech strávených v Istanbulu s rodiči a mladším bratrem, jenž byl jako obrovský fotbalový talent vykoupen maloasijským klubem a postupně tu dorostl v primadonu. Rodina se podle diktátu doby přizpůsobuje mladíkově kariéře, zatímco David začne v Praze provovozovat internetový megastore splněných konzumních přání.
Václav Chochola (1978) - absolvent Literární akademie Josefa Škvoreckého, debutoval povídkovým souborem Třísky do masa (2004), po němž vydal novelu Děti z krechtů (2005).
ONDŘEJ MACURA: Netopýři (Kniha Zlín)
Krátký román pojednává o podivínských mladých lidech, "pokoušejících o ušlechtilý let v temnotách každodennosti", jejich snaha však vychází vniveč. Netopýři se pohybují mezi milostnou prózou a bizarní groteskou. Autor střídá empatický ponor do nitra postav s ironickým odstupem a jeho vyděšená humanistická skepse je místy okořeněna cynickým černým humorem.
Ondřej Macura (1980) - vystudoval Filozofickou fakultu UK, pracuje jako učitel. Za debutovou básnickou sbírku Indicie (2007) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena.
PAVEL CTIBOR: Silentbloky (dybbuk)
Soubor fragmentárních literárních textů, jež zaznamenávají autorovy pokusy o změnu vnímání a proměnu vlastní citlivosti. O to se pokouší vyvoláváním lucidních stavů, psychedelickými experimenty či pokusy s vlastním tělem. Z textů je zřejmá důvěrná znalost současných vědeckých poznatků: Dirakův model, kvantové vnímání, chiralita, hologramy atp. jež přirozeně prostupují textem.
Pavel Ctibor (1971) - povoláním fyzik se zaměřením na fyziku pevných látek. Debutoval básnickou sbírkou Takže (1991), později se začal věnovat hlavně próze. Kromě literatury se zabývá i hudbou.
PETRA SOUKUPOVÁ: Zmizet (Host)
V souboru tří rozsáhlých povídek jsou hlavním tématem rodinné vztahy, autorka zvolila stylizaci dětského hrdiny. Ve všech povídkách se hrdinové snaží vyrovnat s určitým rodinným traumatem, které je vzdaluje od jejich blízkých, nutí je hledat identitu a místo v rodině. Nejde však o dramatické filmové zvraty, které by životy hrdinů převracely naruby, to podstatné se odehrává v nitru postav.
Petra Soukupová (1982) - držitelka Ceny Jiřího Ortena za debut K moři (2007); za tutéž knihu byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera. Pracuje jako scenáristka.
MILENA FUCIMANOVÁ: Denní menu (Kniha Zlín)
V této knize láska, víra a naděje nad vším zlem rozhodně nevítězí. To ale nezbavuje chybující hrdiny potřeby žít a konat ve prospěch dobra. Reakce na bezeslovné utrpení trýzněného bezmocného holuba ostře nasvěcuje povahy protagonistů příběhu, lidí, které dnes a denně potkáváme, s nimiž společně jíme své "denní menu".
Milena Fucimanová (1944) - přes třicet let pracovala jako středoškolská profesorka, prózu a poezie publikuje od 90. let. Překládá ze tří jazyků, je autorkou několika učebnic češtiny.
PAVEL BRYCZ: Svatý démon (Host)
Příběh falešného mesiáše ze 17. století není klasickou historickou prózou, ale psychologickým podobenstvím o sociálních rolích. Jde o drama setkání dvou rozdílných mužů: Adama Jakobiho, charismatického psychopata, asociála, který touží splynout s davem a být takzvaně normální, a Natana ze Lvova, mladého neduživého muže, který by, ač o šestnáct let mladší než Adam, nikdy fyzicky nevydržel jeho šílený život.
Pavel Brycz (1968) - pracoval v reklamní agentuře, psal texty pro hudební skupinu Zdarr, knižně debutoval v roce 1993 Hlavou Upanišády. Je autorem seriálu večerníčků, uvádí dětské pořady v Českém rozhlase.
LIBUŠE MONÍKOVÁ: Zjasněná noc (Argo)
Autorčina poslední dokončená kniha čerpá z "triumvirátu" Krajina, intelekt, erós. Krajinu zosobňuje Praha probuzená do časů dravého kapitalismu, kam se po dvaceti letech vrací slavná tanečnice a choreografka Leonora Marty. Intelekt, to jsou hrdinčiny úvahy o nové choreografii i o společenských proměnách po roce 1989. A erós – milostný vztah mezi Martou a potomkem odsunutých sudetských Němců.
Libuše Moníková (1945 - 1998) - významná česká německy píšící autorka, držitelka řady mezinárodních ocenění. Jejím nejvýznamnějším dílem je Fasáda (1987, česky 2004). V roce 1997 spisovatelce udělil prezident Václav Havel medaili Za zásluhy.
DANIELA KAPITÁŇOVÁ: Vražda ve Slopákově (Host)
Slopákov je nenápadné, zastrčené slovenské městečko, a přece se v něm sejdou nejbystřejší mozky světové detektivní literatury. Nechybí slečna Marplová, věčně pletoucí něco růžového, Sherlock Holmes, komisař Maigret, poručík Columbo, Mulder a Scullyová, Hercule Poirot, major Zeman či Dempsey a Makepeaceová. Zavede je sem záhadami obestřený případ vraždy významného slovenského spisovatele Pravdy.
Daniela Kapitáňová (1956) - narozena v Komárně, vystudovala režii na pražské FAMU. Debut Samko Tále: Kniha o cintoríne (2000) vyšel v několika evropských zemích. Zabývá se teorií detektivního žánru, věnuje se scenáristice.
