Život svaté Kateřiny, dílo neznámého autora, vytvořené pravděpodobně v druhé polovině 14.
století, má v české tradici legend klíčové místo.
"Svatá Kateřina je přirozeně charakterizována svými činy, nese všechny atributy, které středověký vnímatel u světice očekával (krásu, urozenost, ctnost, moudrost), ale zároveň autor uplatňuje i motivy jejího vnitřního života, které vedly ke konkrétním vnějším postojům a činům," píše v komentáři Eduard Petrů, jenž také připojil vysvětlivky k textu a slovníček usnadňující četbu díla psaného ve staročeštině. Připojen je i novočeský překlad Jiřího Pelána, zpřístupňující text širšímu čtenářskému okruhu.
Román Ze světa lesních samot, vsazený do šumavské krajiny, dokončil Karel Klostermann (1848-1923) v roce 1891. Václav Vaněk, který nynější edici připravil a opatřil ji komentářem, uvádí: "Klostermann jako jeden z prvních českých spisovatelů právě v románu Ze světa lesních samot připomněl nebezpečí, které představují neuvážené zásahy do složitého organismu přírody - přírodní katastrofa je zde vylíčena jako důsledek lidské činnosti, intenzivního průmyslového vytěžování lesů." Jiří Weil (1900-1959) je důležitým autorem české prózy 20. století, nicméně stojí vesměs stranou pozornosti; ostatně on sám jako člověk byl dosti plachý a nikdy se netlačil "pod reflektory". Mladá fronta v první polovině této dekády vydala Weilovy romány Moskva - hranice a Dřevěná lžíce, předválečné a za komunismu tabuizované prózy, protože nesprávně, netřídně vnímající atmosféru stalinistického Sovětského svazu. Svazek v České knižnici obsahuje prózy, jejichž tématem jsou osudy Židů v protektorátu. Klíčový je román Život s hvězdou (poprvé vydán v roce 1949), existencialistická zpověď muže, který se za války skrýval před nacistickým "konečným řešením". Román Na střeše je Mendelssohn (vydaný 1960) se snaží sledovat souběžně osudy několika postav, pásmo Žalozpěv za 77 292 obětí (1958) spojuje tři roviny: básnickou, faktografickou a citace ze Starého zákona.
Obálky vázaných svazků jsou v grafické úpravě Vladimíra Vimra opatřeny souznějícími výtvarnými díly: Život svaté Kateřiny doprovází obraz Mistra Theodorika (kniha čítá 292 stran a stojí 183 korun), na vazbě Klostermannova románu je použito výřezu obrazu Bedřicha Havránka Horská bystřina (288 stran a opět 183 korun) a pro Weilův svazek (522 stran, cena 325 korun) byl vybrán obraz Františka Hudečka Noční chodec.
Česká knižnice, v níž jsou díla připravována a komentována s vědeckou erudicí, avšak s ohledy na širší publikum, je rozplánována do dvou stovek svazků. Bez nadsázky je projektem přinejmenším pro dvě generace.
století, má v české tradici legend klíčové místo.
"Svatá Kateřina je přirozeně charakterizována svými činy, nese všechny atributy, které středověký vnímatel u světice očekával (krásu, urozenost, ctnost, moudrost), ale zároveň autor uplatňuje i motivy jejího vnitřního života, které vedly ke konkrétním vnějším postojům a činům," píše v komentáři Eduard Petrů, jenž také připojil vysvětlivky k textu a slovníček usnadňující četbu díla psaného ve staročeštině. Připojen je i novočeský překlad Jiřího Pelána, zpřístupňující text širšímu čtenářskému okruhu.
Román Ze světa lesních samot, vsazený do šumavské krajiny, dokončil Karel Klostermann (1848-1923) v roce 1891. Václav Vaněk, který nynější edici připravil a opatřil ji komentářem, uvádí: "Klostermann jako jeden z prvních českých spisovatelů právě v románu Ze světa lesních samot připomněl nebezpečí, které představují neuvážené zásahy do složitého organismu přírody - přírodní katastrofa je zde vylíčena jako důsledek lidské činnosti, intenzivního průmyslového vytěžování lesů." Jiří Weil (1900-1959) je důležitým autorem české prózy 20. století, nicméně stojí vesměs stranou pozornosti; ostatně on sám jako člověk byl dosti plachý a nikdy se netlačil "pod reflektory". Mladá fronta v první polovině této dekády vydala Weilovy romány Moskva - hranice a Dřevěná lžíce, předválečné a za komunismu tabuizované prózy, protože nesprávně, netřídně vnímající atmosféru stalinistického Sovětského svazu. Svazek v České knižnici obsahuje prózy, jejichž tématem jsou osudy Židů v protektorátu. Klíčový je román Život s hvězdou (poprvé vydán v roce 1949), existencialistická zpověď muže, který se za války skrýval před nacistickým "konečným řešením". Román Na střeše je Mendelssohn (vydaný 1960) se snaží sledovat souběžně osudy několika postav, pásmo Žalozpěv za 77 292 obětí (1958) spojuje tři roviny: básnickou, faktografickou a citace ze Starého zákona.
Obálky vázaných svazků jsou v grafické úpravě Vladimíra Vimra opatřeny souznějícími výtvarnými díly: Život svaté Kateřiny doprovází obraz Mistra Theodorika (kniha čítá 292 stran a stojí 183 korun), na vazbě Klostermannova románu je použito výřezu obrazu Bedřicha Havránka Horská bystřina (288 stran a opět 183 korun) a pro Weilův svazek (522 stran, cena 325 korun) byl vybrán obraz Františka Hudečka Noční chodec.
Česká knižnice, v níž jsou díla připravována a komentována s vědeckou erudicí, avšak s ohledy na širší publikum, je rozplánována do dvou stovek svazků. Bez nadsázky je projektem přinejmenším pro dvě generace.
