Česká knižnice je bohatší o další tři tituly

P r a h a - O tři nové tituly je bohatší Česká knižnice, rozsáhlý ediční a nakladatelský projekt, na jehož konci by mělo být dvě stě svazků klasických děl české literatury. Vzhledem k tomu, že Nakladatelství Lidové noviny chce vydávat šest titulů knižnice ročně, lze si spočítat, na kolik let tento projekt vychází. Aktuální trojici svazků tvoří Knihy básní Jana Nerudy, románová trilogie Karla Čapka Hordubal, Povětroň a Obyčejný život a román Josefa Škvoreckého Zbabělci.
Díla zařazená do České knižnice jsou připravována s vědeckou erudicí, ovšem s ohledem na širší publikum. Podle vědecké rady knižnice, jíž předsedá Miroslav Červenka, se texty opírají "o dosavadní nejlepší vydání", očišťována jsou "od chyb a vnějších zásahů", podoba pravopisu nechce "zatěžovat, ale usnaďňovat přístup k dílu" a doprovodné komentáře mají nabízet nikoliv autoritativní výklady, nýbrž "především informace o okolnostech vzniku textů, významech symbolů a dobových odkazů, o kulturně historických souvislostech".
Nerudovy Knihy básní, soubor všech jeho sbírek poezie, připravil a komentářem doprovodil Aleš Haman. Osvětluje okolnosti vzniku jednotlivých sbírek, od debutu Hřbitovního kvítí (1858) až po posmrtně vydané, Jaroslavem Vrchlickým uspořádané Zpěvy páteční (1896). V komentáři k Čapkově trilogii Jiří Holý a Jarmila Víšková přibližují dobové přijetí těchto próz a upozorňují na některé motivy, jež narušují obligátní charakteristiky autora. "Studenti mívají pocit, že Karla Čapka znají, protože vědí o jeho 'sci-fi' dílech, fejetonech, povídkách, pohádkách. Ale Hordubala, Povětroně a Obyčejný život často odbudou poznámkou, že je to noetická trilogie," říká o svých pedagogických zkušenostech Holý, jenž by si přál, aby současné vydání přispělo k tomu, že trilogie nebude takto redukována.
Nesporně nejatraktivnější z novinek České knižnice jsou Škvoreckého Zbabělci, textově připravované a komentované Michaelem Špiritem. Zvolena byla verze, jež vyšla před čtyřiceti lety v prvním vydání Zbabělců - pro druhé vydání (1964) totiž Škvorecký text upravil a tato podoba pak sloužila i pro další edice. Návrat k původní verzi se uskutečnil až v roce 1991, v prvním svazku Spisů Josefa Škvoreckého, jenž sice vyšel nákladem dvaceti tisíc výtisků, jenže cena 110 korun byla na tu dobu nezvykle vysoká a navíc zákaznický šok z tehdejší cenové liberalizace "vehnal" nemalou část nákladu do stoupy; dnes se tato kniha shání jen těžko. Špirit, známý svou ediční pečlivostí, vybavil Zbabělce rozsáhlým komentářem, v němž mapuje ohlasy jak na první, tak na druhé vydání Zbabělců a také autorovy textové úpravy, k nimž před druhým vydáním přistoupil. Protože Josef Škvorecký některá svá díla nyní reviduje, provádí v nich textové úpravy (ve Lvíčeti, v Tankovém praporu), na místě je otázka, zda totéž teď chtěl u Zbabělců: "Ne, dal k dispozici první vydání a spolupracoval skvěle," informuje Špirit.
Výchozí náklad každého titulu České knižnice je tisíc výtisků. Z jarní trojice, již tvořily "fejetony a příhody" J. V. Sládka Má Amerika, Komenského dialogy Truchlivý I a II a spis Labyrint světa a ráj srdce a svazek Středověkých legend o českých světcích, se nejlépe prodával titul posledně jmenovaný. "Dokonce jsme udělali dotisk," říká šéfka Nakladatelství Lidové Noviny Eva Plešková. Její firma převzala Českou knižnici až letos, edice původně vycházela v Českém spisovateli, který se však ve své agonii zmohl jen na dva svazky - knihy básní K. H. Máchy a Karla Tomana. Jejich grafická úprava byla zcela jiná, než je stávající podoba knižnice. Plešková slibuje, že někdy v budoucnu budou Mácha i Toman vydáni znovu, aby z edice "netrčeli".