Už čtvrtým rokem ministerstvo vykupuje od nakladatelů část titulů české nekomerční produkce vydané vždy v období posledních dvou let a nabízí je knihovnám, které tak mohou získat knížky v souhrnné hodnotě do čtyř tisíc korun. Letos bude tato částka nižší zhruba o tisícovku, ostatně celkový státní příspěvek spadl z obvyklé hranice kolem dvou a půl milionu na 1 670 000 korun.
"Je to škoda, protože s touto akcí jsou všichni spokojeni: nakladatelé, kteří více prodají, knihovny, které mají bezplatně to, nač by jinak neměly, i čtenáři, na něž čeká větší výběr z tuzemských publikací. Opravdu se nám to osvědčilo," míní Bohumil Fišer z ministerstva kultury, který má Českou knihovnu od roku 1999 na starosti.
|
O které knihy byl největší zájem • 2000: • 2001: |
Celý projekt nicméně vymysleli sami nakladatelé, Jitka Uhdeová z brněnského Atlantisu a pražský podnikatel Ivo Železný; rozběhla jej Eva Kantůrková, když na ministerstvu kultury vedla odbor literatury a knihoven.
Počet nakladatelů, kteří do České knihovny nabízejí své tituly, kolísá. Zatímco první rok se jich zúčastnilo devětadvacet, o rok později jich už bylo osmačtyřicet a loni osmatřicet.
Knihovny si zatím vybíraly ze seznamů čítajících nejméně 161 a nejvíce 240 knížek. "Ta myšlenka není vůbec špatná původní česká literatura tu injekci potřebuje. Dát peníze knihovnám přímo nemůžete - nakoupily by si za to Pokémony. Takhle mají šanci pořídit si třeba kompletní spisy klasiků," podotýká Jiří Tomáš z nakladatelství Akropolis.
"Vezměte si, že za vámi přijde mladý autor s báječným rukopisem, ale vy váháte s vydáním. Kdybyste měli záruku alespoň pěti šesti set prodaných kusů, tak do toho spíše půjdete," dovozuje.
Po nadějných vyhlídkách nicméně Tomáš zažil zklamání, když celková objednávka knihoven na jednotlivé díly Seifertových spisů stěží překročila sto výtisků, a ze Spisů Františka Langera tento nakladatel udal dokonce pouhopouhých šest výtisků.
Přitom zájem knihoven o projekt jako takový je vcelku slušný - z celkového počtu sedmi set se jich do něj loni zapojilo bezmála šest set padesát. Nejsilnější zájem o tituly však knihovny projevily hned první rok (1999), kdy si "na státní účet" vybraly více než 18 200 svazků a státní dotaci vyčerpaly téměř beze zbytku.
"My jsme si ovšem podporu, která nám byla nabídnuta, vždy vybrali do poslední koruny! Je to skvělá věc, kolegyně si to nemohou vynachválit: dostáváme totiž knížky, na které by v našem rozpočtu už nezbylo. Na odbyt jdou zejména knížky pro děti, česká beletrie a příruční slovníky," pochvaluje si Jitka Vanclová, ředitelka semilské okresní knihovny, která distribuuje objednané knížky do svých obecních knihoven.
Také vedoucí městské knihovny ve Vamberku Libuše Štréglová vidí v projektu především bezplatnou cestu k publikacím, které se běžně neobjednávají: "Víte, jakou budeme mít za chvíli zásobárnu českých autorů?" libuje si.
