Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Trochu jiná vodní víla. Múzou jen zlehka políbená

  17:55aktualizováno  17:55
Hvězdná pověst nemusí být vždycky to samé jako hvězdný výkon. Na koncert České filharmonie s dirigentem Vladimirem Jurowskim šel proto člověk s velkou zvědavostí. Zvlášť když se hrála i „trochu jiná Rusalka“.

U České filharmonie poprvé hostoval světoznámý dirigent Vladimir Jurowski. | foto: Petr Kadlec

Třebaže Česká filharmonie v posledních letech nabrala kurz směrem do světových vod, dirigenti z „top“ kategorie tu přece jen ještě nejsou častými hosty. Jurowski k nim patří, hostuje u nejvýznamnějších orchestrů a operních scén. Nedávno vystupoval na Dvořákově Praze s London Philharmonic Orchestra, v jehož čele stojí už deset let, a dojem z jejich výkonu rozhodně utkvěl v paměti.

Česká filharmonie

Vladimir Jurowski - dirigent, Christian Tetzlaff - housle

Dvořákova síň Rudolfina, Praha, 22. listopadu 2017

Hodnocení­: 80 %

Na středečním koncertě v Rudolfinu se hned v Brahmsově Koncertu pro housle a orchestr naštěstí potvrdilo, že Jurowski se nespoléhá jen na charisma a povšechná gesta, ale že s orchestrem pečlivě tvaruje každou frázi, pracuje s dynamikou a především zajišťuje citlivý soulad se sólistou. Tím byl německý virtuos Christian Tetzlaff, který hrál ukázněně a jakoby nenápadně plným sytým tónem, přesto člověk čekal s napětím na každý další takt. Ostatně jedno z kouzel tohoto díla spočívá ve vyváženosti orchestru a sólového nástroje, který tu mnohem víc zapadá do celku, než aby nad ním efektně tančil.

Do druhé poloviny Jurowski zařadil u nás téměř neznámou symfonickou fantazii Alexandera Zemlinského Malá mořská víla. Jako poctu Praze, v níž tento vídeňský rodák kdysi vedl Nové německé divadlo. Bylo jistě zajímavé dílo slyšet. A také si v tištěném programu přečíst jednu z dobových reakcí, jež následovala po pražské světové premiéře roku 1907. Tehdejší kritik ocenil zvukové efekty a kombinace, jimiž se autor snažil vystihnout obsah Andersenovy pohádky, nicméně postrádal větší invenci, myšlenku.

S tím by se dalo víceméně souhlasit i dnes. Brilantní zvládnutí řemesla je jedna věc, polibek múzy věc druhá. A múza očividně mnohem vášnivěji líbala Mahlera, Strausse nebo Dvořáka - toho dokonce při zpracování podobné látky. Zemlinského hudba sice líčí hloubku a vlnění moře, víla zpívá hlasem osamělých houslí, ale jakoby to všechno daleko víc připomínalo podklad třeba pro melodram nebo pro nějaké scénické provedení než dílo s vlastní, silnou emocionální výpovědí.

Jurowski s Českou filharmonií ale pro autora udělali co mohli. Třebaže skladba není na hraní nikterak snadná a pro orchestr byla zcela nová, provedení samo o sobě bylo kvalitní. A posluchači si mohli připomenout (nebo dokonce zjistit), že tu byl muž jménem Zemlinsky, jenž kdysi výrazně ovlivňoval hudební život Prahy.

S Dvořákem počká

Jurowski trvale žije už 25 let v Berlíně a zjevně patří k těm ruským dirigentům, kteří se přizpůsobili britské, respektive německé disciplíně, aniž by přitom ztratili slovanskou duši. Ostatně emoce podle něj dřímou i tam, kde by je člověk nečekal. „Britové se možná zdají rezervovaní, ale z hudebníků lze dostat velmi zanícené provedení. Pod zdánlivou suchostí je totiž značná citovost,“ poznamenal před koncertem.

Fotogalerie

Když hostoval na Dvořákově Praze, přivezl se svým londýnským orchestrem kromě Šostakoviče i Dvořákovu Polednici. „Bylo to spíš náhodné spojení, vycházející z požadavku na zařazení Dvořáka do programu. Jinak Dvořák a Šostakovič nemají mnoho společného,“ podotýká. A hned dodává, že Dvořákem se vlastně dosud mnoho nezabýval. „Dělal jsem jeho houslový a cellový koncert, ale symfonii zatím žádnou. A zatím asi nebudu. Jeho nejslavnější symfonie, Osmá a Devátá, jsou totiž příliš velké hity, skoro jako pop music, takže možná bych spíš začal s těmi ranějšími. Pokud jde o českou hudbu, vždy jsem cítil silnější pouto k pozdějším autorům, jako jsou Leoš Janáček nebo Bohuslav Martinů. A protože jsem ve světě dirigoval Prodanou nevěstu, našel jsem si také vztah k Bedřichu Smetanovi. S Dvořákem asi ještě počkám,“ naznačuje.




Nejčtenější

Vyslýchali mě jako fašistku, říká autorka scénáře o střetu s muslimy

Z filmu Pírko

Za scénář filmu Jako v ráji dostala Lucia Klein Svoboda jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Má už i...

Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži World Press Photo

FOTKA ROKU: Ronaldo Schemidt, Agence France-Presse - Venezuelská krize (3....

Prestižní fotografická soutěž World Press Photo odhalila nominované snímky v letošním ročníku. Soutěží se v tradičních...



Jóhann Jóhannsson, autor hudby k Teorii všeho, byl nalezen mrtvý

Johann Johannsson se Zlatým glóbem za Teorii všeho

Ve věku 48 let zemřel islandský autor filmové hudby Jóhann Jóhannsson, který dostal oscarové nominace za díla Teorie...

Zemřel hrdina Spartaka či Psycho, který se měl stát Jamesem Bondem

John Gavin ve filmu Psycho

Ve filmu Spartakus hrál Julia Caesara, v thrilleru Psycho přítele hlavní hrdinky Sama. Americký herec John Gavin,...

Nejde o cenzuru, líčí šéf rady, proč odmítli film o střetu s muslimy

Ceny Filmové nadace převzali (zleva) Radek Bajgar, Lucia Klein Svoboda, Lucie...

Přemysl Martínek z Rady Státního fondu kinematografie, kde Lucia Klein Svoboda neuspěla s žádostí o podporu svého filmu...

Další z rubriky

VIDEO: Rybičky 48 se mění na The Fishes a ženám dávají ideálního muže

Z natáčení klipu Ženy kapely Rybičky 48

Skupina Rybičky 48 přichází s valentinským dárkem pro dámy, dívky, holky, dcery, sestry, matky, babičky, vnučky,...

Cocotte Minute a Pio Squad vyjedou na společné turné, spolu si i zahrají

Cocotte Minute při natáčení videoalba Rituál, kmen a srdce a kmen

Po loňském prozatím nejúspěšnějším turné, jehož součástí byl i vyprodaný pražský Lucerna Music Bar, přichází kapela...

RECENZE: Rock i elektro. Franz Ferdinand vybrali z obou to nejlepší

Franz Ferdinand

Králové indie rocku Franz Ferdinand vydali novou desku v nové sestavě a s novým zvukem. A i u nás oblíbená skotská...

Najdete na iDNES.cz