Josef Špaček, Valentina Naforniţa a Jiří Bělohlávek na koncertě v Rudolfinu

Josef Špaček, Valentina Naforniţa a Jiří Bělohlávek na koncertě v Rudolfinu | foto: Petr Dyrc

GLOSA: Má hlas jako med a těší se, až ji bude svádět Plachetka

  • 1
Česká filharmonie si letos oslavy Nového roku užila nadvakrát. Po slavnostním večeru 1.ledna nabídla ještě koncert, na němž dala prostor svému koncertnímu mistrovi a představila i zajímavou pěvkyni z Vídně.

Pondělní koncert, který filharmonie uspořádala ve spolupráci s Českou spořitelnou a agenturou Nachtigall Artists, měl dokonce částečně shodný program. Pod taktovkou Jiřího Bělohlávka opět zazněl například Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka nebo Valse triste od Oskara Nedbala. Ve stejně uvolněném a efektním duchu se nesly i dva houslové kousky, které velmi dobře zahrál Josef Špaček. Vybral si Dvořákův Mazurek e moll a dvě věty ze Španělské symfonie od Édouarda Lala, což je vlastně vysoce virtuózní houslový koncert.

Nicméně největší rozdíl byl ve výkonu pozvané zpěvačky. Zatímco sopranistka Marina Rebeka 1. ledna zanechala spíš rozpačitý dojem, tentokrát bylo co poslouchat. S orchestrem totiž vystoupila moldavská sopranistka Valentina Naforniţa, která roku 2011 vyhrála jednu z nejrenomovanějších a nejobtížnějších pěveckých soutěží na světě – BBC Cardiff Singer of the World.

Byla to prostě jiná káva. Tenhle hlas je mnohem barevnější, kulatější, lépe usazený a pohyblivý. Zasvítil hned ve “šperkové” árii Markétky z Gounodovy opery Faust a Markétka. Lyrická, doslova medová vydatnost jejího hlasu ozvláštnila i úpravu slavného orchestrálního intermezza z Mascagniho Sedláka kavalíra na slova Ave Maria, jakož i árii Mimi z Pucciniho Bohémy. Publikum si Naforniţa získala i jímavým přednesem Rusalčiny árie o měsíčku a nakonec si zazpívala Straussovu píseň Morgen, v níž houslové sólo zahrál Špaček. S diváky se rozloučila půvabně zazpívaným “hitem” O mio babbino caro z Pucciniho jednoaktovky Gianni Schicchi.

Hrála ve vídeňské Rusalce

S dirigentem Bělohlávkem se Naforniţa zná z Vídeňské státní opery, kde před třemi lety pod jeho vedením zpívala první žínku v nové inscenaci Rusalky. „Byla to velmi intenzívní šestitýdenní práce, i na češtině. Už jsem také zpívala některé z Dvořákových Cigánských melodií, které mne velmi dojímají. Doufám, že jednou dojde i na samotnou Rusalku,“ řekla iDNES.cz.

Naforniţa patří mezi mladé zpěváky, kteří v posledních letech dostali ve Vídeňské státní opeře angažmá. Mezi jejími kolegy je i basbarytonista Adam Plachetka. “Zpíváme spolu například v Donu Pasqualovi nebo v Donu Giovannim. Adam je moc dobrý a vlídný kolega, takže je to vždycky radost, když jsme spolu na jevišti,” podotýká.

Setkají se už v březnu v Donu Giovannim, v němž bude český pěvec coby titulní hrdina Moldavanku alias Zerlinu svádět. A pokračovat v tom bude i v dubnu v Mozartově Figarově svatbě, tentokrát jako hrabě Almaviva, zatímco Naforniţa ztvární Zuzanku.