Zatím je známo dvě stě nejúspěšnějších knih, pro něž od zahájení akce 1. března hlasovalo 50 tisíc čtenářů.
Během června se seznam favoritů, který se bude podle hlasování čtenářů proměňovat, zúží na stovku titulů, a v září posléze na padesát nejoblíbenějších knih. V soutěži neplatí žádná omezení: může vyhrát román i sbírka poezie, titul českého nebo zahraničního autora, současného spisovatele stejně jako klasika.
Organizátoři ze Svazu knihovníků a informačních pracovníků se inspirovali podobnou akcí ve Velké Británii nazvanou Big Read, která byla zaměřena jen na romány a sklidila velkou pozornost médií i veřejnosti.
Zapojilo se do ní milion lidí, v tuzemsku se očekává na sto tisíc hlasujících čtenářů. Hlasovat lze na webových stránkách www.mojekniha.cz nebo prostřednictvím anketních lístků ve 450 knihovnách zapojených do projektu.
Podle britských průzkumů klesá mezi čtenáři takzvaná sekundární gramotnost, schopnost vnímat a vyhodnocovat texty. „Je to akce na podporu čtenářství, aby lidé přemýšleli o tom, co četli,“ říká Vít Richter z Národní knihovny.
„Na můj vkus je tam hodně čtiva, až mě to množství trochu překvapilo,“ komentuje první výsledky Richter. V dosavadní dvoustovce vede beletrie před literaturou faktu, více než polovina knih existuje ve filmových přepisech. Prosadily se i tituly povinné literatury, knihy pro děti a literatura pro ženy.
Jednoznačně vede česká literatura, tvoří téměř polovinu knih. Překvapivou rekordmankou se stala Lenka Lanczová, autorka dívčích románů a zaměstnankyně veřejné knihovny ve Slavonicích, která od roku 1992 vydala neuvěřitelných 38 titulů.
V anketě se jich dosud umístilo deset. Jen pro srovnání: čtyřmi tituly je zastoupen Karel Čapek, třemi Ota Pavel, po dvou knihách mají v anketě třeba Božena Němcová, Květa Legátová, Milan Kundera či Michal Viewegh.
Do britského hlasování o nejoblíbenější knihu se zapojila televize i rozhlas, sázkové kanceláře uzavíraly kurzy, projekt podpořila internetová a kamenná knihkupectví. V Česku je anketa Moje kniha zatím soustředěna na knihovny, podporu našla také na veletrhu Svět knihy či v síti knihkupectví Kanzelsberger.
Nicméně spolupráce s médii je obtížnější. „S rozhlasem i televizí uvázlo jednání na mrtvém bodě. Odezva je spíše nijaká než nějaká,“ říká Richter.
