Za příklad tohoto žánru označuje právě seriál britské stanice BBC Červený trpaslík, vysílaný dnes večer poprvé na ČT 2. Ačkoli jde o ryze profesní označení, podle Rubeše zní rozhodně lépe než "intelektuální sitcom", jak se pořadům podobného druhu také někdy říká. "V podstatě se pod názvem britcom skrývá sitcom jiný, s odlišným typem humoru, než přinášejí běžné, vesměs americké cykly," vysvětluje Rubeš. Z rodu britcomů prý pochází třeba už známý seriál Haló, haló: "Proto také ony 'intelektuální' sitcomy zařazujeme na program ČT 2, abychom dali najevo, že nejde o 'řachavou' zábavu pro všechny jako na ČT 1." Dvaapadesátidílný britcom Červený trpaslík se zrodil už v roce 1988: loni byly dosavadní tři série technicky zdokonaleny a ještě k nim přibyla nová, osmidílná řada. Důvod? Cyklus sci-fi komedií, považovaný někdy za jemnou parodii na fenomén Star Trek, se totiž během deseti let stal celosvětovým kultem. Ve čtrnácti zemích vznikly fankluby Červeného trpaslíka, k jeho ctitelům se hlásí spousta proslulých osobností včetně zpěvačky Madonny, počet prodaných videokazet stejně jako knih se blíží dvěma milionům. I proto se BBC k příběhu vrátila. V úvodu každé epizody se divák dozví, že na ozářené palubě obří vesmírné lodi jménem Červený trpaslík zbyli po třech milionech let pouze tři lidé. Totiž - lidé... to je nadsázka. "Skoročlověk" říkají jedinému přeživšímu členu posádky, shodou okolností tomu nejméně důležitému a ne právě nejchytřejšímu mladíčkovi. Z odborníků zbyl pouze holografický obraz jednoho mrtvého důstojníka, pohříchu ctižádostivého protivy, a osazenstvo doplňuje podivný mluvící tvor, který se po tragické nehodě původně těžařské lodi vyvinul z kočky. Trojici provází ještě plešatící palubní počítač, jehož IQ spadlo z někdejších 6000 na nynější hodnotu pouhých 60. A tihle kosmičtí outsideři se hádají, pořádají večírky, pijí psí mléko, jásají nad poštovní zásilkou počítačových her a hodí se do gala, jakmile kolem letí raketa s dámami...
22. ledna 1999 10:51
