Dvě tisícovky fanoušků ve vyprodané pražské Státní opeře se mohou těšit na mimořádné vystoupení plné hitů populární skupiny, vyšperkovaných hostujícím sborem Alfa Gospel Praises. Portál iDNES.cz odvysílá přímý přenos koncertu dnes od 20 hodin na adrese www.idnes.cz/krystof.
Kapela Kryštof zkoušela do operyV Zábřehu se sborem a fanouškem za pianem |
"Jsem trochu smutný, že ta éra končí, protože akusťáky měly vždy parádní atmosféru, po které se mi bude stýskat," přiznává Krajčo. Fanoušci si budou moci akustické koncerty připomenout na cédéčku se záznamem ze Státní opery, které vyjde už za týden.
Co roční koncertování po divadlech kapele dalo nebo vzalo?
Nevzalo nám to nic, spíše hodně dalo, hlavně muzikantsky, protože v divadlech se hraje jinak než na velkém koncertě. Díky povídání to byl také intenzivní kontakt s fanoušky. Přes 25 tisíc lidí se mohlo přesvědčit, že před nimi sedí sedm kluků připravených prožít s nimi obývákový večírek a ukázat jim, že ani velká kapela, která hraje v halách, nemusí být uzavřená vůči fanouškům.
Unaveni z akustického formátu tedy nejste?
Když položím těch zhruba šedesát akusťáků vedle 1 200 rockových koncertů, tak se nedá říci, že bychom to měli obehrané.
Během jarního akustického turné jste se rozloučili s managementem a začali se o sebe starat sami. Jak se vám to osvědčilo?
Shodli jsme se, že teď máme větší klid. Samozřejmě musíme být zodpovědnější. Jsme firma jedenácti lidí a buď budou všichni táhnout za jeden provaz, nebo to fungovat nebude. A to si uvědomuje jak kapela, tak technická sekce. Máme pod dohledem všechny peníze, takže si spoustu věcí dokážeme produkovat sami, podařilo se nám sehnat nějaké sponzory, což se minulým managementům nedařilo, takže mám pocit, že je to na dobré cestě. Ukáže se ale u nové desky a halového turné, to bude zlomový okamžik
Do Státní opery jdete s novou písní Tak nějak málo tančím. Je to příslib nové řadové desky?
Máme plán, že regulérní desku vydáme až na jaře 2010. Bude to čtyři roky po Rubikonu a lidi budou snad natěšení. Příští léto odehrajeme pár festivalů, více než polovinu na Slovensku. U nás to budou menší festiválky v místech, kde jsme dlouho nebo nikdy nehráli, a možná tři velké koncerty s výjimečnou scénou v Ostravě, Brně a Praze, kde bychom oslavili patnáct let naší existence. Na velké festivaly se vrátíme až po studiovém albu a halovém turné. Teď nás čeká období skládání a soustředění...
… a taky budete mít více času na soukromý život.
Konečně!
V médiích se objevily zprávy o vaší svatbě a těhotenství vaší partnerky Martiny.
Druhá svatbaRichard Krajčo si v srpnu 2005 vzal modelku a zpěvačku Ivu Frühlingovou. Po půl roce se kvůli neshodám rozvedli. |
Čím to, že už dva roky se vezete na vlně velkého zájmu fanoušků?
Je to dlouholetou prací. Když jsme nedávno hráli v Havlíčkově Brodě, tak nám Petr Mixa přinesl fotku z října 2001, kde jsme u něj v klubu Vagón hráli poprvé, a docela jsme se nasmáli, jak jsme tehdy vypadali. Od té doby jsme odehráli spoustu koncertů a museli lidi přesvědčit. Velký dík patří i rozhlasovým dramaturgům, kteří hrají naše písničky. Při Akustik Tour jsme zjistili, že naše publikum sahá až k důchodovému věku, chodí na nás pětapadesátníci. Popularitu jsme si stejně jako Divokej Bill, Chinaski nebo Kabát museli vydřít.
Před dvěma týdny jste završili turné po klubech, kde jste nehráli už řadu let. Splnily malé koncerty vaše očekávání?
Dokonce předčily. Pamatovali jsme si poloprázdné sály před sedmi lety, teď bylo všude plno, lidi znali každou notu, slova z textu. Přišli se bavit, byli nadšení, že kapela je půl metru od nich. Prostě paráda.
Užili jste si i klubový život po koncertech?
Už jsme trošku zestárli a nevydržíme tolik, to je fakt. Navíc jsme se potýkali s virózou, takže to nebylo bujaré jako kdysi. Ale bylo skvělé chvíli se zdržet, získat bezprostřední zážitky od fanoušků.
Co vaše herecké ambice?
Tím, že jsme s partnerkou začali sami managerovat kapelu, tak nemám čas na ně moc myslet. Už před časem jsem se rozhodl dát kapele přednost a ještě to tak chvíli bude. Stihl jsem natočit Hraběnky a třetí řadu Nemocnice na kraji města, ale teď během podzimu jsem odmítl tři filmy, protože bych to nestíhal. A další práce v Národním divadle mě čeká až v následující sezoně. Po Richardovi III., v němž jsem nabídl lidem snad vše, co jsem se naučil, bylo třeba nasbírat sílu, abych se do divadla těšil a měl co nabídnout.
Váš zájem o nahrávání audioknih, jako bylo Memento či Potichu, trvá?
S mým spolupracovníkem a producentem Borisem Carloffem chceme udělat minisérii Shakespearů - Hamleta, Richarda III. a Romea a Julii. Mám k nim vztah, protože jsem ve všech třech hrál. Rád bych sám načetl všechny postavy, protože v audioknize se dá krásně využít herectví. Dostal jsem také několik nabídek produkovat jiné kapely, ale trochu se toho bojím. Radši si šetřím nápady pro svou kapelu. Možná až mi bude přes čtyřicet a Kryštof třeba nebude, tak začnu produkovat, ale teď mám pocit, že bych naši kapelu okrádal o invenci.
Příznak tvůrčí krize?
To ne, skládám já i kluci. Na novou desku máme rozpracovaných tak šest sedm slušných písní, a to máme ještě rok čas, než ji bude třeba doťuknout. Album mělo původně vyjít na podzim 2009, ale radši jsme ho odložili, abychom nic neuspěchali. Rubikon byla hitová deska, Plán a Atentát, novinky na bestofce Poločas taky. Proto teď na chvíli zavřeme za Kryštofem vodu, aby se lidi měli na co těšit a my mohli připravit písničky, za nimiž si budeme pevně stát a zase kapelu dále posunuli.
Už umíte skládat i v dobré náladě? Vypadáte teď nejšťastnější za poslední roky.
Musím říci, že vnitřně jsem relativně v pohodě, a i přesto se mi daří psát, což mě uklidňuje. Už se nemusím kvůli skládání mučit a trápit, impulzů, ze kterých můžu čerpat, je kolem mě hodně. Mám pohodové zázemí a tolerantní partnerku, s níž teď sdílím i práci, takže sama vidí, jak to může být vyčerpávající. Ona mi dává sílu a tím pádem jsem v pohodě.
