Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čerstvě oceněný Herz se filmem o odsunu Němců vyrovnává s minulostí

  18:01aktualizováno  19:03
Režisér Juraj Herz převzal v pátek v podvečer Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stalo se tak v karlovarském Městském divadle před projekcí jeho snímku Petrolejové lampy z roku 1971. Jeho filmografie se už na podzim rozroste o další titul: do kin míří Habermannův mlýn z období odsunu Němců.

MFFKV 2010 - režisér Juraj Herz převzal z rukou prezidenta filmového festivalu Křišťálový glóbus za celoživotní přínos kinematografii | foto: René VolfíkČTK

"Na festivalech dostávám obvykle cenu za film. Tohle není za film, ale za filmy. Já v tom spíš vidím ty filmy, které mi zakázali točit, které jsem nemohl točit už z jakýchkoli důvodů, hlavně politických. Takže i za to je ta cena," řekl Herz ještě před ceremoniálem, na němž mu sošku předali prezident MFF v Karlových Varech Jiří Bartoška a umělecká ředitelka přehlídky Eva Zaoralová.

Herz už byl jednou na karlovarském festivalu oceněn, a to v roce 1986 za snímek Zastihla mě noc. Loni tu ve světové premiéře uvedl hororový film T.M.A., za který pak dostal dvě ceny na festivalu Horrorfest v Jihoafrické republice (více ZDE).

Od 7. října se v českých kinech objeví jeho snímek Habermannův mlýn, který natočil v česko-německo-rakouské koprodukci. V lednu za něj získal prestižní Bavorskou filmovou cenu za režii. Ocenění za herecký výkon dostal Mark Waschke. Na plátně se vedle něj objeví Karel Roden, Hannah Herzsprungová, Ben Becker, Franziska Weiszová, Zuzana Kronerová, Andrej Hryc, Erika Guntherová, Oldřich Kaiser, Jan Hrušínský a Radek Holub.

Příběh Habermannova mlýna je založen na skutečných událostech. Odehrává se v malé vesnici v Sudetech mezi rokem mnichovské dohody 1938 a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun. Podle Herze ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci, neboť krutosti, které provázely vyhnání, zůstávají dodnes tabu.

Z natáčení filmu Habermannův mlýnZ natáčení filmu Habermannův mlýn

Z natáčení filmu Habermannův mlýn

"Nemá se oplácet zlé zlým. I proto vyhnání Němců hned po válce nebylo důstojné českého národa. Byly tam msty, obava z toho, že Němci věděli, kdo je udavač, a byl tam i majetek. Tato příkoří nebyla nikdy odčiněna," řekl režisér. Film osobně považuje za částečné vyrovnání se s minulostí.

Bavorskou cenu dostal Herz už potřetí. Je rád, že Habermannův mlýn představil v Americe a získal tam vynikajícího distributora.

Adaptaci románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy, která byla v době svého vzniku uvedena v soutěži festivalu v Cannes, Herz loni převedl na divadelní jeviště. Bára Hrzánová a Radek Holub jsou pro něj nyní v pražském Divadle na Jezerce stejně zásadními hrdiny, jako kdysi byli na filmovém plátně Iva Janžurová a Petr Čepek.

Z natáčení filmu Habermannův mlýn

Překvapením pro něj bylo, když mu přímo na jevišti pogratulovala ke Křišťálovému glóbu herečka Iva Janžurová. "Děkuji Jurajovi za krásnou roli v Petrolejových lampách a za spolupráci, která pokračovala o rok později v Morgianě. Je to můj režisér číslo jedna," řekla.

"Karlovarské ceny si velmi vážím. Samotného mě překvapilo, když jsem na plátně viděl sestřih ze svých snímků, že jsem toho natočil dost. Teď mi jenom zbývá nalézt doma pro tuto sošku místo, aby na ni byl stejně tak krásný pohled, jak vypadá," uvedl Herz. Připomněl, že Janžurová hrála v roce 1966 i v jeho filmu Znamení Raka vražedkyni.

Juraj Herz

Juraj Herz vstoupil do české kinematografie ve filmařsky šťastném období 60. let minulého století. Vystudoval fotografii na bratislavské umělecko-průmyslové škole a režii na loutkoherecké katedře pražské DAMU. V roce 1965 debutoval středometrážním filmem Sběrné surovosti podle předlohy Bohumila Hrabala. V roce 1968 natočil mimořádně oceňovaný snímek na motivy románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Herzova celoživotní vášeň pro příběhy plné tajemna a napětí se promítla do filmu Morgiana (1972) nebo pohádek Deváté srdce a Panna a netvor (1978). Je považován za autora prvního českého moderního filmového hororu Upír z Ferratu (1982). Po zákazu filmu Straka v hrsti (1984) točil Juraj Herz na Slovensku. Od roku 1987 žil a pracoval v Německu, kde natáčel především televizní filmy a seriály.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzsko-irský herec Lambert Wilson není ve Varech poprvé, letos sem přivezl...
Práce v korporaci je srovnatelná s hereckou profesí, míní Lambert Wilson

Soutěžní snímek Korporace ve Varech představil francouzsko-irský herec Lambert Wilson. Film režiséra Nicolase Silhola pojednává o stresujícím prostředí, která...  celý článek

Delegace filmu Po strništi bos pózuje před Domem ČT (6. července 2017).
OBRAZEM: Potlesk pro Vorlíčka, příjezd Rennera. To byly čtvrteční Vary

Před blížící se letní premiérou Svěrákova snímku Po strništi bos jej delegace dorazila představit na filmový festival. Celý tým vyjádřil při focení solidaritu...  celý článek

Delegace k filmu Křižáček: režisér Václav Kadrnka a herci Matouš John a Karel...
Neradostné příběhy, ale radost pohledět. Kdo má šanci na cenu z Varů

Zvláštní. Ač většina hraných filmů hlavní soutěže karlovarského festivalu vyprávěla o lidských traumatech od osobních po válečná a uprchlická, vesměs byly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.