Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Černého Entropu v Bruselu doplní výstava věnovaná dekadenci

  13:50aktualizováno  13:50
Česká dekadence, Praha Franze Kafky ve fotografii, tancovačky v obrazech Josefa Lady či české dějiny a pověsti v komiksu. Těmito a dalšími výstavami se Česko pochlubí v Bruselu.

Jaroslav Panuška: Expresivní hlava (kolem 1900) - z výstavy Dekadence: Bohemian Lands 1880 – 1914 | foto: ARBOR VITAE SOCIETAS

Po odhalení plastiky Entropa Davida Černého se nedá říct, že by české umění bylo v Bruselu v době našeho předsednictví Unii přehlíženo. Ale Entropa naštěstí není jediným uměleckým počinem, kterým se Česko v Bruselu prezentuje. Na jeho vizitce se objeví třeba i emocionální vypjatost a melancholie v malbě slavných českých malířů.

Černý: Myslel jsem, že mám evropský smysl pro humor

Výtvarník David Černý, který svou skládačkou Entropa zkarikoval národní stereotypy členských národů Evropské unie, přijal pozvání k on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz. "Je mi líto, že mnozí nepochopili nadsázku a ironii," svěřil se čtenářům.

František Kupka: Cesta ticha (1903)Hlavní a nejdéle trvající expozicí, jež české předsednictví doprovází, je totiž Dekadence – Bohemian Lands 1880–1914. Výstava je rozdělena do dvou prostor, a pokud lidé chtějí spatřit obě části, musí cestovat z městské radnice v Bruselu do 60 kilometrů vzdáleného Muzea Féliciena Ropse v Namuru. Ale i nedočkaví zájemci si mohou dát na čas, přehlídka totiž trvá až do 10. května.

Morbidita a chorobnost

Výstavu Dekadence připravil historik umění Otto M. Urban a české publikum ji mohlo spatřit na přelomu let 2006–2007 v pražském Obecním domě pod názvem V barvách chorobných: Idea dekadence a umění v českých zemích, 1880–1914. K prohlídce tehdy zval obraz chorobného ducha od Jaroslava Panušky. Troufám si říct, že šlo o jednu z tematicky nejpřitažlivějších pražských výstav posledních let, což potvrdila i vysoká návštěvnost.

Emil Holárek: Anděl (po 1910)

Pokud by lidé znovu chtěli podléhat démonické lásce a chorobnosti ducha v dílech Josefa Váchala, Jaroslava Panušky či třeba Jana Zrzavého a nevystačí si s doprovodnou publikací, jež je stále na pultech knihkupectví k dostání, budou muset vyrazit do Belgie. Ta výstava za výlet rozhodně stojí. Přinejmenším i proto, že přináší rozšířenou podobu české verze.

Pojem dekadence (úpadek) se objevil v českém prostředí už v průběhu 80. let 19. století a vystihoval pocity umělců, kteří byli znechuceni společností. Hledajíce z ní únik si vytvářeli vlastní svět.

Ladislav Šaloun: Hlava Egypťanky (kolem 1910)Jan Konůpek: Salome, Černý plamen (kolem 1910)

Ve výtvarném umění podobně jako v literatuře se dekadentní postoj projevoval zejména pesimistickými náladami, pocity zmaru, morbiditou, mysticismem, erotickou přesyceností, ale i narcismem – ty silné emoce se přenesly do jejich tvorby. Dekadenci tedy charakterizovala chorobnost ducha a vypjatost emocí.

Jednotlivé části výstavy představují klíčová témata s dekadencí spojená: sebeanalýza prostřednictvím autoportrétů, zobrazení smrti jako východiska, láska a sexualita apod. Expozice současně sleduje chronologický vývoj dekadence v obrazech českých umělců přelomu století. Začíná etapou, jež je předznamenání dekadence – neoromantismem, který přehodnocoval romantické vidění světa.

František Kaván: Zoufalství (1898)

Zastupují ji díla Maxe Pirnera nebo Jakuba Schikanedera. První vlnu dekadence v 90. letech 19. století reprezentují díla Františka Bílka či Karla Hlaváčka, ale i třeba Maxe Švabinského, Alfonse Muchy, Jana Preislera nebo Františka Kavána.

Na jejich tvorbu navazovala dekadentní díla symbolistů, tedy autorů, kteří se objevili na domácí umělecké scéně kolem roku 1905. Šlo zejména o umělce, kteří se později sdružili v Uměleckém sdružení Sursum, tedy Františka Koblihu, Jana Zrzavého, Josefa Váchala či Jana Konůpka.

František Drtikol: Salome (1913)Karel Hlaváček: Můj Kristus (1897, autoportrét)

Výstava české dekadence nezapomněla včlenit též tvorbu představitelů rané avantgardy, zejména díla expresionistů a kubistů. Právě tyto vazby jsou pro české prostředí typické, zejména část tvorby Emila Filly a Bohumila Kubišty tvůrčím způsobem spojovala nově poetiku dekadence s novou radikální výtvarnou formou modernismu. Opomenuta nezůstala ani umělecká fotografie – příkladná je tvorba Františka Drtikola, jež na dekadenci přímo navazovala.

Poutavá kapitola

Expozice V barvách chorobných je první výstavou, která představuje dekadenci jako ucelenou kapitolu českého umění – o tom, že jde o kapitolu více než poutavou, není pochyb.

František Kobliha: z cyklu Kleopatra (1910)

Možná i proto, že vedle známých a uznávaných umělců tu jsou ukázky tvorby těch přehlížených umělců, jejichž díla nicméně dosahují v kontextu české dekadence značného významu – jmenujme například Jaroslava Panušku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.