Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Černého Entropa je mdlá a nepřekračuje komunální humor, míní odborníci

  11:33aktualizováno  11:33
Plastika Davida Černého, která karikuje členské země Evropské unie, má za sebou první skandály a omluvy. Jaké má ale dílo výtvarné kvality? Portál iDNES.cz oslovil odbornou veřejnost, aby Černého dílo okomentovala.

Česká předsednická výzdoba v Bruselu od výtvarníka Davida Černého (12. ledna 2009) | foto: Michal PůrČTK

Černého dílo Entropa je umístěno na bruselské budově Rady Evropské unie. Oficiálně má být představeno ve čtvrtek. Už nyní ovšem vyvolává emoce. Fiktivní spolupráci se zahraničními umělci Černý již vysvětlil, české vládě se v úterý v podvečer v tiskovém prohlášení omluvil.

Černý se omluvil, ale jen české vládě

David ČernýDílo mělo být společným projektem 27 umělců - z každé členské země jeden. Výtvarník a sochař David Černý ji však vytvořil sám pouze s několika spolupracovníky. "Jsem nepříjemně překvapen. Dohoda Úřadu vlády s umělcem jasně stanovila, že dílo bude společným projektem umělců z Evropské unie. Zvažujeme další postup," sdělil  vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Černý se za mystifikaci české vládě omluvil. "Věděli jsme, že k odhalení pravdy dojde. Ještě předtím jsme chtěli zjistit, jestli se Evropa dokáže sama sobě zasmát," uvedli umělci v prohlášení. - čtěte Výtvarník Černý se omluvil vládě za mystifikaci okolo plastiky

Umístění států sedmadvacítky v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu"Skládačka EU je metaforou i oslavou této různorodosti. Je to stavebnice politických, ekonomických a kulturních vazeb, se kterou si 'hrajeme' my, ale předáme ji našim dětem. Úkolem dneška je příštím generacím vyrobit stavebnici s co nejlepšími vlastnostmi," řekl o plastice Černý v úvodu katalogu, který byl k projektu Entropa vydán.

Jaké jsou kvality výtvarné výpovědi, které zesměšňují stereotypy jednotlivých zemí, se portál iDNES.cz zeptal odborné veřejnosti. Ta vycházela z oficiálního materiálu, který je vystaven na internetových stránkách českého předsednictví. Obrázky jednotlivých státních "karikatur" najdete ve fotogalerii.

Pavel Liška

rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové

Líbí se mi to. I když to není to správné slovo, je to vlastně ošklivé, ale zajímavé a provokativní. Entropa překračuje hranice očekávání, je těžko čitelná, ale přesto ne nesrozumitelná.

Zobrazení Česka v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu

Milan Knížák

ředitel Národní galerie v Praze

Plastika Davida Černého je typickou prací na zakázku, kde chce autor co nejvtipněji a ironicky, avšak zároveň krotce a zábavně, zobrazit země Evropské unie. Černý navazuje na své starší práce, kde vycházel z plastikových hraček, které se prodávají i s technickou kostrou (z které se vylupují), jež je v tomto případě předimezovaná a vizuálně přehlušuje drobná, nemonumentální a pitoreskní zobrazení jednotlivých zemí.

Některé části jsem nepochopil, například muže s historických letadlem, což je asi (hádám) Blériot při přeletu přes kanál La Manche, ale nevím, zda tyto literární symboly budou obecně srozumitelné. Příliš mnoho příběhů svědčí o autorově neschopnosti výtvarné zkratky. Jde o předimenzovanou nástěnku s ambicí být za každou cenu vtipný a gigantický, což je ostatně vlastnost většiny Černého soch.

Zobrazení Litvy v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu

Maxim Velčovský

designer, dvorní návrhář studia Qubus, držitel ocenění Designer roku při Czech Grand Design 2007

Téměř před sto lety Marcel Duchamp přihlásil na výstavu Společnosti Nezávislých Umělců fenomenální pisoár a podepsal jej cizím jménem R. Mutt. Ačkoli byl tento objekt z výstavy vyřazen pro svůj "neumělecký" původ, tato mystifikace způsobila diskuzi o tom, co je a není umění a stala se podle teoretiků nejvlivnějším uměleckým kusem dvacátého století.  Duchamp chtěl ironicky komentovat systém a nabořit oficiální "obraz" doby.

Samotné dílo Davida Černého je naprosto košer, je autorovou svébytnou výpovědí na dané téma. Jeho omluva vládě za svůj přístup (produkční a finanční důvody) může ale udělat blbce buď z něj, nebo ze zadavatele. Pakliže by dílo od počátku bylo myšleno jako mystifikace bez pardonů, bylo by čistší a dosahující dokonalosti. Myslím a doufám, že to tak vlastně bylo.

Zobrazení Rumunska v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu

Lenka Lindaurová

výtvarná kritička, ředitelka Galerie Václava Špály a kurátorka české národní účasti na Světové výstavě EXPO 2010 v čínské Šanghaji

Blasfemické dílo Davida Černého, které mystifikovalo mezinárodní europolitiky i celou veřejnost, je zcela legitimní. Nápad je skvělý - sebeironie je to, co všichni potřebujeme.

V kontextu Černého tvorby ale nepatří objekt k tomu nejzajímavějšímu. Protože jsem o přípravě "tajného" překvapení něco tušila, byla jsem trochu zklamaná. Pro mě je zpracování příliš krotké, málo razantní a výtvarně poněkud mdlé.

Zobrazení Slovenska v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu

Jan Skřivánek

šéfredaktor Art+Antiques


Na projektu se mi líbí, že vrací důležitost a váhu umění. Připomíná politikům i veřejnosti, že umění nemá být pouhou dekorací, líbivým rozptýlením, či formou sebepropagace (viz kulturní politika vlády, kde se o kultuře píše v podstatě jen v souvislosti s turistickým ruchem...), ale že má nastolovat nová témata a provokovat nás k tomu, abychom o věcech přemýšleli nově a jinak.

Umění nám má v prvé řadě otevírat oči, a to nemusí být vždy úplně příjemné. Že se něco takového podařilo v rámci takto super-oficiální události považuji za mimořádnou událost a jsem za to autorům vděčný. To, nakolik jsou jednotlivé "dílky" celé skládačky trefné nebo vtipné, pro mě není až tak důležité.

Zobrazení Švédska v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu

Marek Pokorný

ředitel Moravské galerie v Brně

Formální princip plastiky Davida Černého, který si umělec vyzkoušel už před šestnácti lety, tentokrát sice dostal smysl, ale jeho konceptuální potenciál zůstal nevyužit. A je úplně jedno, zda kvůli časové a organizační tísni, když se nepodařilo dát dohromady umělce ze všech unijních zemí, anebo proto, že od počátku šlo o mystifikaci.

Plastika, jakkoli se zdá prostorově působivá, bohužel nepřekračuje úroveň komunálního humoru, jenom v předimenzované podobě. V každém případě oceňuji velkorysou ochotu politické reprezentace jít do značného rizika a dát umělci typu Davida Černého víceméně volnou ruku. Dřívější sázky na vyložený kýč či bezpohlavní "státotvorné umění" považuji za daleko větší hazard s budoucností české kultury.

Zobrazení Francie v plastice Entropa, která zdobí budovu Rady EU v Bruselu

Líbí se vám plastika, kterou Česko umístilo v Bruselu v rámci předsednictví EU?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 26. ledna 2009. Anketa je uzavřena.

ANO 25711
NE 9451
Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.