Cenzurovaný román se dočkal i soudního procesu

Praha - Britský spisovatel David Herbert Lawrence (1885-1930) získal pověst skandalisty už za svého pohnutého života, jeho nejproslulejší a nejvíce zpochybňované dílo - Milenec lady Chatterleyové - se však přetřásalo na předních stránkách novin ještě dlouho po autorově smrti. Kniha označována ve své době za "samoúčelnou pornografii" vyšla poprvé v roce 1928 ve Florencii, ovšem pouze v omezeném soukromém vydání; o rok později spatřila světlo světa v Paříži. Několik "pirátských" ukázek z díla, jež spisovatel do poslední chvíle přepracovával, se objevilo ve Spojených státech.

Zato v Lawrencově rodné Anglii, která zakázala i výstavu jeho údajně "pornografických" kreseb, román vydali až dva roky po autorově smrti, navíc ve velmi okleštěné, cenzurované podobě. Vůbec poprvé vyšel úplný, nekrácený text Milence lady Chatterleyové teprve roku 1959 v New Yorku a rok nato i v Londýně - tam ovšem vzápětí vyvolal senzační soudní proces, trvající celé měsíce. Tribunál tehdy vzrušeně projednával otázku, zda je literatura oprávněna používat některá dosud tabuizovaná slova a praktiky z oblasti sexu. Autor románů Synové a milenci, Duha, Opeřený had či Zamilované ženy, které pobuřovaly tenkrát novátorsky otevřeným líčením vášnivých, divoce erotických stránek lidských vztahů, jako by dostal i posmrtně za pravdu: Lawrence totiž Evropu vždy pokládal za "maloměšťácky úzkoprsou" a snil o životě v Americe.