Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Cena Knižního klubu je letos cítit zvětralým pivem a sexem

  15:59aktualizováno  15:59
Letošní Literární cenu Knižního klubu si odnesl prozaický debut spisovatele Patrika Girgleho Vertigo. Nenápadná a útlá kniha v sobě nese příběh Dušana, který na pozadí porevolučních událostí prožívá své první lásky, sexuální zkušenosti, kocoviny, zklamání a rybářské pytlačení.

Obálka knihy Vertigo | foto: Euromedia/Knižní klub

Už po přečtení prvních stránek je jasné, že Patrik Girgle má atmosféru dospívání v 90. letech pod kůží. V knize nechybí zmínky o jakémsi začínajícím spisovateli Vieweghovi, kapele Lucie, dlouho očekávaném koncertu Tublatanky nebo motocyklu MZ 150.

Autor čtenáři postupně odhaluje Dušanovu duši, opatrně, skoro stejně, jako by odhaloval sám sebe. To všechno za pomoci litrů alkoholu, probdělých nocí, nekonečných flámů a stovek cigaret, které k mladickému sebeobjevování bezpochyby patří. Stejně jako fascinace ženským tělem, které je zdrojem neutuchající touhy a zvědavosti, ale později také zlomeného srdce.

Jako upuštěný balonek

Autor si jednoduše moc dobře pamatuje, jaké to bylo dospívat, a s bravurou zvládá tuto zkušenost předat dál – bez okolků a zbytečných klišé. Na rozdíl od spousty ostatních, kteří to dávno zapomněli. Koneckonců není divu, že jeho knihu do užšího výběru na cenu nominovala právě spisovatelka Petra Soukupová. Jejich knihy si jsou svou náladou podobné.

Vertigo

Patrik Girgle

Knižní klub, 2016

Hodnocení­: 80 %

Girglemu se však kromě zajímavého hlavního hrdiny povedlo vytvořit i silné vedlejší postavy, které budou kdekomu připomínat právě toho kamaráda z gymplu, se kterým se neviděl už mnoho let.

Hlavně tu jednu nezapomenutelnou lásku, jež visí kdesi ve vzduchu jako upuštěný balonek z poutě a s postupem času stoupá výš, až způsobuje závrať. Jedno velké vertigo, na které člověk jen tak nezapomene. Stejně jako na debut Patrika Girgleho.




Nejčtenější

Karel Gott hýřil vtipem a do zpěvu dával maximum. Ne vždy to stačilo

Karel Gott 12. června 2018 v pražské O2 areně

Slavný návrat Karla Gotta do pražské O2 areny po čtyřech letech a prodělané závažné nemoci se v zásadě vydařil. Důkazem...

Zemřela herečka Gabriela Vránová, dabovala i Catherine Deneuve

Gabriela Vránová

Po delší nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let....



RECENZE: Sex, drogy, šaría. Jak se pokoutně zašívají panenské blány

Z filmu Teheránská tabu

Znají jen omezení, tresty, hrozby. „Povolení k vydání vaší desky se zamítá“ či „Zatknout, drželi jste se veřejně za...

Koncert Stounů bude bez hotovosti, před nimi zahraje i Pražský výběr

Mick Jagger, Rolling Stones (Hamburk, 9. září 2017)

Vstup do areálu Letiště Letňany, kde se Rolling Stones představí 4. července, bude možný jen s pomocí speciálních RFID...

RECENZE: Kdyby občas Ozzyho zvuk neodfoukl vítr, mohlo to být dokonalé

Ozzy Osbourne, Black Sabbath (O2 arena, Praha, 30. června 2016)

Středeční hudební nálož nazvaná Prague Rocks nabídla kapely Lords of Black, Hollywood Vampires, zpěváka Jonathana...

Další z rubriky

RECENZE: Pohádka pro muže. Komárkova láska vzkvétá i vadne na Petříně

Martin Komárek (ANO)

Po odskoku do politiky se Martin Komárek vrátil k tomu, co mu evidentně jde lépe: k psaní. Svou novou knihu Petřín...

Co dělat, když jsou bůh i Nicanor Parra po smrti? Poslední za sebou zhasne

Momentka z posledního rozloučení s chilským „antibásníkem“ Nicanorem Parrou...

Co dělat, když je bůh po smrti, život nemá smysl a poezie je k ničemu? Chilský básník Nicanor Parra, jedna z klíčových...

RECENZE: Proč cizí krev francouzské intelektuály příliš nepálila

Albert Camus na snímku United Press International z 1. ledna 1957

„Každá lživá myšlenka vždycky končí v krvi, ale pokaždé je to krev druhých lidí. To je důvod, proč jsou někteří naši...

Najdete na iDNES.cz