Operní hvězda, která ve světě klasiky prodává nejvíce nahrávek od časů Luciana Pavarottiho, je držitelkou pěti Grammy a šesti cen časopisu Gramophone přezdívaných Oscaři klasiky, nyní odtajnila program a současně i nový nahrávací projekt. Jmenuje se Sankt Petěrburg, firma Decca ho vydá v říjnu a Bartoliová s ním pak vyrazí na evropské turné.
Po albech věnovaných Salierimu, divě z 19. století Marii Malibranové, kastrátům nebo knězi a diplomatovi Agostinu Steffanimu Bartoliová tentokrát obrátila pozornost ke studené východní říši.
Kompaktní disk obsahuje ukázky z oper, jež byly v Sankt Petěrburgu prováděny v osmnáctém století za vlády tří žen. Carevny Anna Ivanovna, Alžběta I. Petrovna a Kateřina II. Veliká hledaly v Evropě inspiraci pro svůj dvorský kulturní život, a tak zvaly do Ruska italské a německé skladatele.
Bartoliová, kterou doprovází švýcarský soubor I Barocchisti s dirigentem Diegem Fasolisem, program připravila ve spolupráci se sanktpetěrburským Mariinským divadlem, které uchovává zcela unikátní archiv italské opery. Vybrala z něj ukázky z oper, které ležely více než dvě stě let v zapomnění.
Budou mezi nimi například árie ve své době velmi známého skladatele Domenica Cimarosy, který v Rusku strávil čtyři roky. Ovšem takový Domenico dall’Oglio žil v Rusku dokonce třicet let a zemřel na zpáteční cestě do Itálie.
Také Francesco Domenico Araia strávil v daleké zemi nemalou část života, celých pětadvacet let. A třebaže většina oper pro carský dvůr byla komponována na italské texty a v italském stylu, Araia složil mimo jiné i operu na námět z řecké mytologie Kefalos a Prokris, a to na ruské libreto. Poprvé provedena byla roku 1755 v Zimním paláci a je považována za první operu v ruštině.
O pár let později zazněla v tomto jazyce i opera Alceste od německého autora Hermanna Raupacha, jenž rovněž působil ve službách ruského dvora. „Na nahrávce jsou z ní dvě ukázky a zastoupena bude i na koncertě,“ upozorňuje Alena Nachtigalová z pořádající agentury. Rusky zpívá Bartoliová vůbec poprvé.
Celý projekt by měl být osobitým průhledem do hudebního života Ruska ještě před zrodem ruské národní opery v té podobě, v jaké ji publikum zná z pozdějších, běžně uváděných děl Čajkovského nebo Musorgského.
Bude vzývat bohy
Osmačtyřicetiletá Bartoliová se proslavila technickou virtuozitou a sugestivním přednesem hlavně oper Rossiniho, Mozarta, Haydna nebo Vivaldiho. Na loňském koncertě v Praze zpívala i árii Josefa Myslivečka.
Ke svým pěveckým aktivitám přidala roku 2012 ještě organizační práci a stala se uměleckou ředitelkou salcburského Svatodušního festivalu, který probíhá vždy na jaře, v době svatodušních svátků.
Každému ročníku dává téma, ten příští bude ve znamení antických bohů. Připraveno už je deset programů, mezi nimi i Gluckova Ifigenie na Tauridě a Händelova opera Semele. V obou se přirozeně objeví i sama Bartoliová.
