Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čech si vždycky drží svou židli

  0:01aktualizováno  0:01
Festival Smetanova Litomyšl se vypracoval na jednu z našich nejlepších a nejkoncepčnějších přehlídek klasické hudby. Obratně vybalancovává komerční a dramaturgicko uměleckou stránku a snaží se nabízet vysokou kvalitu. Avšak i on má své limity, zvlášť pokud jde o operu.

Nezbývá mu totiž - chce-li ji vůbec - než brát z­toho, co nabídnou tuzemské ansámbly. A to je vlastně bludný kruh. Nevyšlo z něj ani zahajovací představení Smetanovy prvotiny Braniboři v Čechách, které po čtvrteční premiéře mělo na zámeckém nádvoří reprízu v pátek.

Je z produkce Janáčkovy opery, která tutéž inscenaci uvede na podzim. Brněnské divadlo se bezesporu může spolehnout na kvalitní sbor, případně orchestr, který v­tomto případě vedl Jaroslav Kyzlink. Ze sólistů dominoval basista Richard Novák v roli kmeta - je ho slyšet a je mu bezvadně rozumět. U dalších zpěváků už se taková vzácná kombinace nevyskytovala.

Režisér Marián Chudovský chtěl vyjádřit soudobý význam opery soudobými vsuvkami. Mezi postavami v kostýmech, jež víceméně vyvolávaly dojem středověku, tak příležitostně proběhla zásahová jednotka v maskáčích s plastovými štíty.

Dalším aktualizačním prvkem na jevišti byly židle - thonetky. Bojovný lid je zdvihal nad hlavu, uprchlíci je svírali v rukou, když utíkali před zvůlí Braniborů. Vyšla z toho nechtěně komická idea: každý Čech si za všech okolností drží svou židli. Pokud bychom však odstranili thonetky a zásahovou jednotku, zůstala by naprosto konvenční a fádní inscenace bez hereckých výkonů.

Více se v Litomyšli daří pěveckým recitálům. Loni nadchl Sergej Larin, v sobotu vystoupil Štefan Margita za doprovodu orchestru Janáčkovy opery pod taktovkou Františka Preislera. Ztráta paměti při árii z Donizettiho Nápoje lásky zapadla do koloritu přírodního gala, Margita výpadek navíc uhrál jako zkušený bavič.

Z repertoáru, s nímž se ve světě Margita prosazuje především, jsme neslyšeli Janáčka, který se snad ani pro takovouto příležitost nehodí. Z výběru italských a ruských árií Margita přesvědčil hlavně jako Lenskij z Evžena Oněgina. Spolu s ním se představily sopranistky Lívia Ághová a Simona Šaturová, z nichž zvláště druhá zaujala svým talentem hlavně v áriích Rosiny z Lazebníka sevillského a Gildy z Rigoletta.

Přes poutavost plenérových produkcí se však největší zážitek odehrál v intimním prostředí kapitulního chrámu Povýšení sv. Kříže. Varhaník Aleš Bárta tu v sobotu odpoledne za spolupráce dalších interpretů skvěle zahrál pět skladeb letošního jubilanta Petra Ebena. Náročných a hlubokých. Ebenova hudba bude v Litomyšli chvályhodně znít i v dalších dnech.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Tichá dohoda
RECENZE: Hlasitá revoluce je prostě Tichá dohoda ze starých dob

Tichá dohoda po letech vydává desku s novou zpěvačkou a starým zvukem. Album nazvané Hlasitá revoluce je svěží závan doby, kdy světu vládly kytary.  celý článek

Jaromír Nohavica (O2 arena, Praha, 19. října 2017)
RECENZE: Nohavica opět na dosah dokonalosti, halu rozezpíval protestsongem

Jaromír Nohavica, Robert Kuśmierski a Pavel Plánka. V podstatě akustické trio muzikantů si ve čtvrtek podle očekávání podmanilo pražskou O2 arenu. Ostravský...  celý článek

Kapela Mirai
Na debutovou desku Mirai se vešla láska, bezstarostnost i pomíjivost

Kapela Mirai vydává v pátek svou debutovou desku Konnichiwa, která se o měsíc zpozdila kvůli tragické události, nečekanému úmrtí manželky bubeníka Šimona...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.