Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cash koupil synovi prvomájová mávátka

aktualizováno 
Američan Johnny Cash, zpěvák s hlasem hlubokým jako studna a dobrodruh, který za sebou nechal tisíce vypitých lahví, řadu rozbitých aut i vypálený les, slaví dnes sedmdesátiny. V Cashově vrásčitém hlase rezonuje životní zkušenost. Zdejší fanoušci měli štěstí, že ho mohli vidět na vrcholu sil: jako jeden z mála významných amerických zpěváků vystoupil v roce 1978 v tehdejším totalitním Československu.
Za co tady utratit dolary

Zpěváka nepotopila žádná hudební vlna, jež se valí Amerikou. Cashovu padesátiletou kariéru připomíná jubilejní titul Man In Black, který právě vychází a jež zachycuje také písně zdomácnělé v českých verzích. Třeba Folsom Prison Blues hrála jako Blues folsomské věznice skupina Greenhorns, stejně jako Cashovu indiánskou Baladu o Ira Hayesovi (The Ballad Of Ira Hayes) nebo Orange Blossom Special - Oranžový expres. A Ladislav Vodička zpíval "Je to zlé, zlé, zlé, hoří jako troud" podle Cashova hitu Ring Of Fire.

Nešlo jen o převzaté hity. V roce 1978 v pražské Sportovní hale, dnešní Paegas Areně, odehrál čtyři koncerty pro celkem padesát tisíc lidí. "Bylo absolutně vyprodáno," vzpomíná Ivo Letov, dnešní umělecký ředitel agentury Pragokoncert, která koncerty zajišťovala. Cash s sebou přivezl také desetiletého syna Johna a manželku, známou countryovou zpěvačku June Carterovou. "Cash nebyl příliš hovorný, ale ani se neodtahoval a nedělal se zbytečně důležitým. Když něco řekl, bylo to vyvážené. O politiku se nezajímal," říká Letov.

Cash byl opečovávaným hostem ubytovaným v luxusním hotelu. K dispozici měl pohodlný automobil Tatra 603. "Šel jsem s ním na prohlídku města a na nákupy. Líbilo se mu v ulici Na Příkopě. Za každou cenu chtěl něco koupit malému Johnovi. Říkal, že syn už všechno má: kolo, vláčky i bazén. Až v Dětském domě objevil věc, která v Tennessee neexistovala. Stály tam obrovské koše plné mávátek do prvomájových průvodů. Koupil jich celou hrst," vzpomíná Letov.

Menší část honoráře, asi několik tisíc dolarů, Cash musel podle smlouvy spotřebovat v tuzemsku. Ve zlatnictví si prohlédl pár prstenů a pak řekl: "Víte co, dejte mi je všechny." Před koncertem Cash relaxoval tak, že si lehl na stůl na záda a na prsa si posadil malého Johna, jako by z něho nasával energii. "Měl hezký vztah k rodině. Po životních, často bouřlivých zkušenostech měl krásného kluka a byl na něho hrdý," míní Letov.

Náčelník nakonec rezignoval

Cash se nedozvěděl, že texty jeho písní o tulácích, Indiánech, vězních a nádražácích byly přeloženy do češtiny a podrobeny ideologické cenzuře. Ustoupil, když mu zakázali promítání filmu o jízdě starého vlaku, která ilustrovala jednu píseň. Vlak totiž projížděl napříč Spojenými státy, pro soudruhy tehdy sídlem všeho zla.

Ale naštvala ho nepřiměřená policejní opatření. Na koncertech se totiž muselo sedět. Fanoušci si nesměli dojít ani pro malé foukací harmoniky, které Cash rozdával po písni Orange Blossom Special. "Když dávám svým fanouškům harmoničky, přece nemůže přijít policajt a vyvádět je ze sálu," namítal Cash. Nechal si zavolat náčelníka opatření, jak se šéfovi bezpečnostní akce říkalo, a pohrozil, že nebude vystupovat. Náčelník nakonec souhlasil a lidé si mohli pro Cashovy suvenýry přijít. Přijetí bylo obrovské, takřka manifestační. Lidé hladověli po původní muzice z Ameriky. "Když dělával turné po světě, rád v rozhovorech na Prahu vzpomínal. Fotky z Národní třídy stále visí v jeho pracovně," dodal Letov.

V roce 1997 se Cash do Prahy vrátil a vystoupil v Kongresovém centru. Nebyl v takové formě jako při své první návštěvě. Nicméně stále na lidi působilo charizma "napraveného" dobrodruha. V šatně se ho Letov ptal: "Johnny, je tu taky váš syn John?" Najednou se vedle něho vynořil dvoumetrový huňatý habán a představil se: "Jsem John Carter."

I když je Cash po operaci srdce a nedávno ztratil písničkářského přítele Wylona Jenningse, pracuje dál. Dokonce si oblíbil muziku mnohem mladších autorů. Na svých současných albech zpívá písně rockových kapel Nirvana nebo Soundgarden.

Obal Cashova CD American III: Solitary Man.

Johnny Cash v Praze v roce 1978.

Johnny Cash v Praze v roce 1997.

Johnny Cash v 50. letech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Inekafe
VIDEO: Slovenští Inekafe se v klipu vydávají na neznámou planetu

Skupina Inekafe letos oslavuje 22 let existence. Při té příležitosti vydává kompilaci největších hitů, připravuje se na prosincové česko-slovenské turné a...  celý článek

Kapela Tichá dohoda
RECENZE: Hlasitá revoluce je prostě Tichá dohoda ze starých dob

Tichá dohoda po letech vydává desku s novou zpěvačkou a starým zvukem. Album nazvané Hlasitá revoluce je svěží závan doby, kdy světu vládly kytary.  celý článek

Ondřej Gregor Brzobohatý, Universum Tour (Forum Karlín, Praha, 18. prosince...
O hudbě se s tátou radím v meditacích a snech, říká Ondřej Brzobohatý

Ondřej Brzobohatý vydává album Universum, na němž posluchači najdou deset autorských písní. Hudebník si k nim napsal i texty a desku sám produkoval. „Mám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.