Když roku 2010 běžela v kinech projekce s Elinou Garančou a Robertem Alagnou v rolích Carmen a Dona Josého, dalo se o nich jistě debatovat. Ale oba ale jedineční. Ona coby chladná vypočítavá mrcha, on charismatický sunnyboy. Ona s hlasem spíše netypickým pro smyslnou cikánku, ale přesně sázející každou notu i každé gesto. On ve zpěvu sice ne zrovna ukázněný, ale schopný spontánně vřelého výrazu a s oporou v rodné francouzštině.
Dvojici, která je nyní nahradila, schází to hlavní: jedinečnost. Gruzínská mezzosopranistka Anita Rachvelishviliová je díky svému tmavému zjevu a neméně atraktivnímu temnému hlasu s dunivými hloubkami teoreticky „klasická“ Carmen. Ale namísto přirozené živelnosti, jíž by se odlišila od dokonale stylizované Garanči, byla vidět spíše tvrdá práce a úsilí o živelnost. Aspoň před kamerou. A tóny ne vždy usedaly přesně.
Georg Bizet: Carmenpřenos z Metropolitní opery 1.listopadu 2014 |
Lotyšský tenorista Aleksandrs Antonenko, vybavený úctyhodně mocným kovovým hlasem, zpíval Dona Josého od začátku do konce jako zuřícího Otella. Jenže Bizet dal nešťastníkovi více odstínů. Když zpívá o sladkých vzpomínkách na domov v duetu s Micaelou, nebo ve slavné „květinové árii“, tak to znělo, jako když parní válec přejede přes francouzský květinový záhon. Antonenko navíc herecky působil až bezradně, takže drama vášně bylo hodně nucené.
Vypálil a odešel
Mnohem víc individuality a subtilnosti vnesla do produkce, kterou tentokrát dirigoval Pablo Heras-Casado, rumunská sopranistka Anita Hartigová jako jemná a kultivovaná Micaela a basbarytonista Ildar Abdrazakov. Ten na rozdíl od trochu fádního dojmu, který v minulém přenosu zanechal jako Mozartův Figaro, mohl tentokrát prostě přijít na jeviště, suverénně předvést krásnou barvu a techniku ve slavné „vypalovačce“ toreadora Escamilla a zase suverénně odejít.
Inscenace Richarda Eyrea, výtvarně pracující s arénou na točně, sice nevnucuje za každou cenu originální výklady, ale od minula se rychle okoukala. Anebo to prostě bylo tím, že celé představení patřilo k všednímu provozu, který zkrátka jede i v Metropolitní opeře.
