Dnešní Nina je totiž vášnivá, trochu zklamaná, ale celkově spíš vyrovnaná ženská, která toho má hodně za sebou a o životě ví své. Že kdysi poskakovala v krátkých šatičkách a žadonila "love me, love me"? Minulé století.
Ale jinak je hudební geneze téhle kapely z Jönköpingu, jejíž sestava zůstává i po třinácti letech neměnná, zajímavá. Od blond naivního kitschpopu přes tmavý přeliv a nohu na odposlechu až po divoký (no, spíš krotký) Západ. A nyní jejich cesta vede do předměstské garáže.
Na novince se totiž projevilo, že jejich dvorní producent Tore Johansson před touhle deskou pomohl do světa skotským Franz Ferdinand. Cardigans sami ale jako hlavní inspiraci pro novou desku uvádějí Pixies, ačkoliv to hlavní, čím byla tahle bostonská legenda zajímavá, jí chybí: chytlavé písničky a střídání nálad.
Super Extra Gravity totiž až na pár momentů (viz výběr níže) působí utahaně a bez nápadu. Nesmyslná se zdá být i umanutost, s níž kapela lpí na tom, aby to celé stálo na zpěvu Niny, jejíž hlas – co si nalhávat – za jejím charismatem vždycky pokulhával.
Jistě, v kombinaci s retropopovými aranžemi to nemělo chybu, ovšem Nina - písničkářka je jako někdo, kdo chce očesat strom, ale nemá dost dlouhý žebřík. Ovšem darmo brečet nad rozlitým mlíkem.
Cesta zpět nevede a jediná představitelná varianta ještě horší než to, co Cardigans předvádějí na posledních dvou albech, je právě návrat stárnoucí Niny ke krátkým šatičkám a žadonění "love me, love me".
The Cardigans - Super Extra Gravity
Universal
Nej skladby: Drip Drop Teardrop, Godspell, In The Round
Hodnocení iDNES: 
