Do témat filmů, které bude posuzovat mezinárodní porota v čele s Pedrem Almodóvarem, prosakují aktuální otázky hýbající světem, pochopitelně kladené nikoliv formou dokumentaristických apelů, ale osobitě zpracovanými příběhy. Ve snímku dvojnásobného nositele Zlaté palmy Michaela Hanekeho Happy End tvoří uprchlická krize pozadí denního života buržoazní rodiny, zatímco ústřední postavou díla maďarského tvůrce Kornela Mundruczóa Jupiterův Měsíc je uprchlík, který v sobě objeví zázračnou schopnost levitace, jež mu pomůže uniknout z tábora.
Godard zamlada
Dopad bezohlednosti rozhádaných dospělých na děti je námětem dramatu Andreje Zvjaginceva Neláska. V ukrajinsko-francouzském filmu Sergeje Loznici Něžná, který je vzdáleně inspirován Dostojevským, prochází žena pátrající po uvězněném manželovi nebezpečnou krajinou novodobých dějin Ruska a Ukrajiny. Ve švédském dramatu Náměstí se mluví o korupci a vydírání, z korupce pramenící spirála násilí tvoří námět filmu Britky Lynn Ramsayové Nikdy jsi tam opravdu nebyl. V americkém filmu Good Time se protagonista snaží dostat z vězení bratra po nezdařené loupeži. V německém filmu Z nicoty od Fatiha Akima jsou manžel a syn hrdinky obětí bombového útoku. Postavy filmu Francouze Robina Campilla 120 úderů za minutu bojují koncem minulého století s lhostejností vůči AIDS. Dívka z korejského filmu Okja se pokouší chránit před vražděním zvířata.
Ani v intimnějších dramatech se nenajde nic příliš radostného, ať jde o dílo Françoise Ozona Dvojaký milenec či další francouzské filmy Rodin a Obávaný. Právě Obávaný bude nepochybně jedním z nejsledovanějších, protože ústřední postavou je legendární filmař Jean-Luc Godard v mládí.
Dílo Arnauda Desplechina Ismaelovy přízraky zahájí Cannes mimo soutěž. Vedle francouzské je početná rovněž americká produkce: patří do ní ještě Mayrowitzovic historky, Oklamaný od Sofie Coppolové či Wonderstruck v režii Todda Haynese. Z asijských kinematografií byly do soutěžního výběru zařazeny pouze dva jihokorejské a jeden japonský film, k výčtu evropských je třeba připojit novinku Jorgose Lanthimose Zabíjení posvátného jelena, nepochybně stejně zašifrovanou jako předchozí Humr.
A co naši?
Tvůrci z Latinské Ameriky našli uplatnění v druhé soutěžní sekci Un certain regard, kde se letos objeví také ruský debutant Katemir Balagov (Stísněnost) i Bulhar Stefan Komanderev (Směry). Nejvýznamnější však je, že umístěním v této sekci prolomil smůlu české produkce první celovečerní film – Out, který natočil absolvent FAMU György Kristóf, rodák z Košic. Vznikl ve slovensko-maďarsko-české koprodukci, ale jak tvrdí režisér i producent Jiří Konečný, „český podíl je na něm zásadní“. Příběh dělníka, který po krachu továrny přijde o zaměstnání a vydá se hledat práci krajinami východní Evropy, však není jediným českým příspěvkem v Cannes: půlhodinový film studenta VŠMU Michala Blaška nazvaný Atlantis, 2003, byl zařazen do programu studentských prací Cinéfondation.
Není pochyb o tom, že se do Cannes sjede letos ještě více hvězd než jindy: jen Nicole Kidmanová hraje či se mihne hned ve čtyřech filmech, v režii Hanekeho hrají Isabelle Huppertová a Jean-Louis Trintignant, k filmu Sofie Coppolové se čekají vedle Kidmanové také Kirsten Dunstová a Colin Farrell, ve filmu Todda Haynese má velkou roli Julianne Moorová.
Oslavy jubilea největšího světového festivalu si zcela jistě nenechají ujít hlavně domácí osobnosti a jedním z frekventovaných témat budou nejspíše vedle filmových oslav i blížící se parlamentní volby.
