Cage the Elephant do Prahy dorazili jako již poměrně zkušená kapela, otřískaná a vybroušená bezpočtem koncertů po amerických klubech. Zatímco v jejich domovině je roky koncertování a čtyři dobře přijaté desky vynesly už na pódia větší, v rámci evropského turné si je v pondělí vyznavači alternativního rocku mohli bez problémů vychutnat v těsných prostorách Lucerna Music Baru.
Jestliže energie a divokost z jejich desek sálá, při pondělnímu nástupu nastal na pódiu doslova výbuch. Parta okolo Matthewa Schultze do diváků spustila nekompromisní nářez doplněný spontánními kreacemi na pódiu.
Skutečný rokenrol dalo by se říci, kdyby koncert neměl jedno výrazné minus. Tím se stal absolutně nezvládnutý zvuk. Když je v takovém prostoru více slyšet zpívající dav než řvoucí zpěvák za mikrofonem a zpětné vazby kytar zní i tam, kde to rozhodně není umělecký účel, je něco špatně. Vzhledem k tomu, že předkapela The Academic byla nazvučena dobře, zůstává otázkou, co se stalo. Matthew Schultz byl pořádně slyšet jen v akustické hymně Cigarette Daydreams.
Posluchačům muselo být členů Cage the Elephant až líto, protože svůj hodinový set odehráli bez zastavení a bez jediného zakolísání, jejich písně napříč všemi deskami (Aberdeen, Mess Around, Spiderhead či raná Ain’t No Rest For the Wicked) sekané za sebou v těsném závěsu se totiž naživo i přes špatný zvuk proměnily v elektrizující show. Navíc se zdá, že se Američané v klubovém prostředí představili ve výrazně divočejší podobě, než jak se v současnosti prezentují na velkých koncertech ve své domovině.
Takže i když energická kapela předčila veškerá očekávání, koncert ve výsledku spíše jen naznačil, jaké by to mohlo být. Jak zní Cage The Elephant přes hrnec na hlavě, si totiž každý posluchač může vyzkoušet doma.
