Její představitelé nepodlehli avantgardním tendencím, ale pokračovali v tradici salonního malířství 19. století. A to i v době, kdy nastupovalo realistické zobrazování filmu. Právě na provázanost mezi výtvarným uměním a filmovým průmyslem výstava upozorňuje.
Akademická malba první poloviny 20. století by se dala nazvat odvrácenou stranou moderního umění. Výtvarná díla zobrazující svůdná těla mladých dívek dobová kritika označovala za sentimentální kýč, portréty buržoazie za uměleckou svázanost a nesvobodu.
Autorka výstavy Marie Rakušanová se nesnaží rehabilitovat avantgardou zatracené a kritikou opomenuté umělce. Na obrazy Vojtěcha Hynaise, Luďka Marolda, Maxe Švabinského, Jakuba Obrovského, Hugo Boettingera či Josefa L. Loukoty přesto nahlíží v jiném světle.
Výtvarná díla staví do konfrontace s prvorepublikovými filmy a poukazuje na jejich estetickou podobnost. Z krásných, sentimentálních, erotických i politických obrazů vyvstávají stereotypy zobrazování ženského a mužského těla, jež převzal meziválečný filmový průmysl i dobová fotografie. Realisticky malovaná díla vyznívají jako sazeničky popkultury.
Výstava s krkolomným podtitulem Metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století poukazuje i na proměny realistického zobrazování alegorických motivů či třeba malby v plenéru.
Divákově pozornosti neunikne ani originální způsob architektonického zpracování výstavy, kterého se ujal mladý výtvarník a letošní finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého Zbyněk Baladrán. Potlačil autorství malířů a vyzdvihl myšlenkový záměr kurátorky výstavy.
Obrazy nechal zavěsit v tradici salonního výstavnictví 19. století – zabírají vždy celou stěnu od stropu až k podlaze. Salonní způsob prezentace děl spojil se současnými tendencemi výstavnictví a obrazy zbavil popisků. Ty nahradil velkými černými puntíky s čísly, které odkazují na katalog k výstavě, dostupný při vstupu do expozice.
Baladrán tak narušuje zaběhlé konvence tradičního vnímání výtvarného díla skrze jeho autora. Diváka se snaží přivést k intenzivnějšímu vnímání obrazů. Pokud však divák na Baladránovu hru nepřistoupí, riskuje, že celou výstavu prolistuje v katalogu. Takový přístup však klíč k zážitku neposkytuje.
Bytosti odnikud
Městská knihovna, Praha. Kurátorka Marie Rakušanová, výstava trvá do 1. února 2009, vstupné 120, snížené 60 korun.
Hodnocení: 70 %
