Už v pátek se celá kapela sjela na chovné stanici koní v Klokočově. "Zkoušíme, ve volných chvílích jezdíme na koních a hrajeme si na Indiány," líčil situaci zpěvák a kytarista Radek Pastrňák. V sobotu přijeli i poslední hosté, kteří vystoupí na koncertě s kapelou, a mohlo se začít naostro.
"Kolik je hodin?" zeptal se sice občas někdo, aby se dověděl, kolik času zbývá do začátku přenosu udílení cen, ale většinou byl slyšet jen Radek Pastrňák. "Nech ten bimbafon ještě ležet," napomínal třeba saxofonistu Milana Straku, aby počkal s nástupem barytonsaxofonu.
Těsně po osmé už klávesista Milan Nytra neodolal a televizi pustil. Pohledy jednotlivých členů kapely se čím dál častěji stáčely k obrazovce a postupně utichaly i nástroje. Když došlo k vyhlašování šesti nejúspěšnějších skupin roku, klid přerušovaly jen tipy. "Olympic, Bílá, Gott, to jsou stálice českého národa, bez kterých by to nešlo," říkal s úsměvem baskytarista Petr Vavřík. "Byli jsme dvakrát druzí, proč bychom nemohli být i letos." "Budeme třetí," padaly tipy jeden za druhým. Při vyhlašování třetího místa však už panovalo ticho.
"Já jsem s tím vůbec nepočítal. V létě jsem měl bouračku, hodně jsme odpočívali, prostě jsem překvapen," přiznal Richard Kroczek, poté, co se Buty dověděly, že jsou skutečně třetí. "Je to dobré, kluci. Počkejte ale příští rok. A co teprve rok 2000, ten bude náš," kul plány Pastrňák. "Vlastně to není tak špatné, na bednu jsme se nakonec dostali," shodli se další členové skupiny a tvářili se spokojeně. Ještě než skončil přenos, vrátili se ke zkoušení i ke slivovici na zahřátí.
"Kolik je hodin?" zeptal se sice občas někdo, aby se dověděl, kolik času zbývá do začátku přenosu udílení cen, ale většinou byl slyšet jen Radek Pastrňák. "Nech ten bimbafon ještě ležet," napomínal třeba saxofonistu Milana Straku, aby počkal s nástupem barytonsaxofonu.
Těsně po osmé už klávesista Milan Nytra neodolal a televizi pustil. Pohledy jednotlivých členů kapely se čím dál častěji stáčely k obrazovce a postupně utichaly i nástroje. Když došlo k vyhlašování šesti nejúspěšnějších skupin roku, klid přerušovaly jen tipy. "Olympic, Bílá, Gott, to jsou stálice českého národa, bez kterých by to nešlo," říkal s úsměvem baskytarista Petr Vavřík. "Byli jsme dvakrát druzí, proč bychom nemohli být i letos." "Budeme třetí," padaly tipy jeden za druhým. Při vyhlašování třetího místa však už panovalo ticho.
"Já jsem s tím vůbec nepočítal. V létě jsem měl bouračku, hodně jsme odpočívali, prostě jsem překvapen," přiznal Richard Kroczek, poté, co se Buty dověděly, že jsou skutečně třetí. "Je to dobré, kluci. Počkejte ale příští rok. A co teprve rok 2000, ten bude náš," kul plány Pastrňák. "Vlastně to není tak špatné, na bednu jsme se nakonec dostali," shodli se další členové skupiny a tvářili se spokojeně. Ještě než skončil přenos, vrátili se ke zkoušení i ke slivovici na zahřátí.
